Když se v pátek 18. června večer rozhoukaly Šluknovskem sirény, bylo jasné, že je zle. Desítky hasičských aut totiž zamířily do nitra národního parku, kde začaly hořet přibližně čtyři hektary převážně mrtvého lesa. Hasiči vyhlásili třetí, tedy druhý nejvyšší stupeň poplachu, na pomoc přiletěl i policejní vrtulník z Prahy. Boj s ohněm trval téměř 24 hodin.

Hořet začalo v lese, který přibližně před dvěma lety zabil kůrovec. Okolí Zadních Jetřichovic bylo jedním z prvních míst v Českém Švýcarsku, kde kůrovcová kalamita udeřila. Správa národního parku začala nejprve zasažené oblasti kácet. Vznikaly ale holiny o rozloze i několika desítek hektarů. Správa proto přehodnotila svůj přístup a začala mrtvé stromy ponechávat v lese. Hlavním důvodem je udržení alespoň trochu příznivého klimatu pro přirozenou obnovu lesa.

V národním parku tak nyní stojí stovky tisíc kubíků postupně schnoucího dřeva, které je ideální potravou pro oheň. Právě na to upozorňují kritici současného postupu při likvidaci kůrovcové kalamity. A první velký letošní lesní požár jim na první pohled dává za pravdu. Jenže žádný les v našich zeměpisných šířkách nevzplane sám od sebe, ani při tropických teplotách, které nás v posledním týdnu trápí. Za velkými lesními požáry vždy stojí lidská neopatrnost nebo bezohlednost. Stačí tak dodržovat poměrně jednoduché pravidlo, abychom se podobným požárům vyhnuli. Tím pravidlem je žádný oheň v lese, protože kde není jiskra, není ani požár.