Za a) dovoluji si Vám popřát vše dobré do roku 2009 a doufám při tom, že se o vlastní úspěchy dokážeme postarat sami, a zároveň nebudeme muset odnášet neúspěchy, které jsme nezavinili. A dále: tak to máme černé na bílém. Totiž skutečnost, že existují rozdíly mezi tzv. „venkovem“ a tzv. „městy“. O co jde? Deník Mladá Fronta Dnes si nechala udělat příslušný průzkum a agentura SC&C zjistila, jak to vlastně je. Když to zkrátím, tak bylo vyzkoumáno, že na vsi chodíme dříve spát a vstáváme časněji. Dále – chodíme dříve do práce a o to dříve se z ní vracíme. V praxi to – říká výzkum – znamená, že v době svačiny jdou Pražané tak zhruba do práce, zatímco když „oni“ se krapet opozdí s obědem, my vesničané už mažeme z práce na zahradu, popřípadě k rodinám, popřípadě za svými koníčky… Z pohledu „vesničana“ mi zmíněný průzkum odhalil skutečné pozadí věčného sporu mezi „místňáky“ a „náplavou“, či jinak řečeno, mezi“domácími“ a „rekreanty“. V tomto ohledu výzkum zjistil, že při kontaktu těchto dvou entit dochází ke skutečnému střetu civilizací. Například o víkendech či o prázdninách – říkají výsledky výzkumu - prostě „městští“ ráno spí a „vesničané“ se od kuropění starají třeba právě o ty kury, což „ty druhé“ ruší ze snů. Naopak večer „vesničané“ – odhalil výzkum – prý nesdílejí zálibu „městských“ pořádně a halasně to ve vesnických restauračních zařízeních „roztočit“. Boháč je prý u nás na vsi ten, kdo vydělá padesát tisíc měsíčně, zatímco ve městě „boháči“ začínají od sta tisíc za měsíc. Inu, je to celé, tedy ten výzkum, trochu legrační, neboť formálně vzato, rozdíl mezi „venkovem“ a „městy“ nebyl nikdy nějak oficiálně a úředně stanoven, což občas může způsobit různá zákonná pnutí. Jako například, že na občana ve městě přispívá stát (někde až) šestkrát větší částkou na občana/rok, než na občana/rok na vsi. V tomto smyslu jest nám vesničanům doufat, že výsledky výzkumu nebudou použity v (další) neprospěch venkova…