„Já myslím, že si z nás dělají legraci,“ řekl mi tuhle kamarád. No, pravda, nepoužil slovo „legrace“, nýbrž lidovější a jadrnější synonymum. A, další pravda, jeho stížnost či postřeh se týkal, řečeno opisem, souběhu příhod, které ilustrují podivné marketingové strategie domácích prodejců, podnikatelů, obchodníků a tak dále. Pokusím se vysvětlit: na dotaz, učiněný na místního podnikatele v oblasti oprav a úprav automobilů, ohledně ceny jistého pravidelného a potřebného servisního úkonu, byla příteli zjevena cena. Po poradě s jiným přítelem byla v téže záležitosti oslovena podobná firma, ovšem za hranicemi – v Německu. Rozdíl v požadované ceně byl zhruba trojnásobný. Konkrétně: zde by přítel našinci zaplatil třikrát více. Když už jsme v oblasti motorismu – další dotazy z oboru, adresované tentokrát jednotlivým (jak se nyní hezky česky říká) „dealerům“, přinesly potvrzení již několikrát v tisku zmiňovaného fenoménu – auta (i ta nová) jsou v tuzemsku poměrně neuvěřitelně předražená. S přihlédnutím k téměř minimálním byrokratickým nárokům, spojeným s převodem auta zakoupeného v zahraničí na domácí SPZ-ku, je s podivem, že mnohem více spoluobčanů jaksi nechce na nákupu auta v zahraniční ušetřit až stotisícové částky . A ještě jeden příklad, tentokrát „fotbalový“. Přítel míří na jeden ze zápasů českého mužstva do Švýcarska. Firma „České dráhy“ ho tam dopraví, jistě. Ovšem „Deutsche Bahn“, když přítel přejede na první větší německou železniční zastávku, ho tam dopraví také a – přichází pointa – asi šest až sedmkrát levněji!!! Takže – dělají si tu z nás legraci, nebo ještě něco horšího, nebo ne?