„Stát změnil podmínky pro umístění na VPP, kdy je potřeba, aby uchazeč neměl žádné vzdělání. A takový mezi nezaměstnanými ve Františkově nikdo není,“ vysvětlil příčiny potíží františkovský starosta Libor Bzura. Ve vesnici je přitom okolo deseti lidí bez práce, kteří by na VPP mohli okamžitě nastoupit. Jenže stát o ně nestojí. Místo toho trávu zatím seká starosta, zastupitelé a dobrovolníci z řad obyvatel Františkova.

Důvodem ke změně byl celostátní výrazný převis počtu volných míst nad počty nezaměstnaných, což ale neplatí pro strukturálně postižené regiony. Změnou podmínek pro zařazení na veřejně prospěšné práce totiž klientům úřadů práce zaměstnání neseženou. Dokonce neušetří ani žádné velké peníze, spíše žádné. Každý nezaměstnaný totiž stát stojí až okolo patnácti tisíc korun. Bez ohledu na to, zda sedí celé dny doma, nebo pomáhá ve své obci třeba se sekáním trávy.

Musí za něj platit zdravotní pojištění, je potřeba zaplatit lidi z úřadu práce, kteří jej mají na starosti. Naopak nedostává peníze ze zdravotního a sociálního pojištění, nižší jsou i s ohledem na nižší příjmy i výnosy z nepřímých daní.

Stát si svým rozhodnutím ale škodí i z dlouhodobého pohledu. Jedním z hlavních plusů VPP jsou pracovní návyky, které si nezaměstnaní udrží nebo obnoví. Zásluhou změny pravidel udrží především ti dlouhodobě nezaměstnaní, na které VPP cílí, nanejvýš v ruce ovladač od televize.