Blíží se výročí listopadu 1989, tak budu i já trochu hodnotit. S jistotou vím, že nejsem nejpovolanější, protože v té době jsem sloužil imperialistickým štváčům v řadách zaměstnanců Rádia Svobodná Evropa. Ale přesto se toho dopustím.

V listopadu 89 se nikoli z ničeho nic ukázalo, že komunistický režim to tady dovedl do svého konce. O to víc mě překvapuje, že podle (celkem seriozního) výzkumu veřejného mínění, který před nedávnem provedla společnost Paměť národa, se třetina lidí hlásí k tomu, že za „bolševika“ bylo lépe. To mi, ruku na srdce, hlava fakt nebere.

Tu dobu si pamatuji a nebyla dobrá… Počínaje tím, že téměř nic z toho, co si dnes tito „stěžovatelé“ mohou koupit ve věčně otevřených supermarketech, nebylo vůbec k dostání, přes volné cestování (po celém Schengenském prostoru), kdy vás pustili jen když „oni“ chtěli, až po svobodu projevu (možnost poslat kohokoli do pr…).

Stručně řečeno, totalitní režim byl „výhodný“ pro každého, kdo souhlasil se stylem života „narodit se - odžít to - umřít“. V tom byl „bolševik“ výhodný. Žít ve svobodě je těžké, ale má to podle mého více výhod než záporů.. Ale asi jak pro koho… 

Martin Schulz,
Doubice