V jedné scéně z legendárního filmu Limonádový Joe se jistý pistolník nedovede rozhodnout, jaký povel dát svému kolegovi. A tak podle momentálního vývoje situace střídá povely „Střílej!” a „Nestřílej!”.

Před pár dny to podobně vypadalo na naší nejvyšší politické scéně. Řada politiků včetně premiéra v demisi se nějak neuměla rozhodnout, jaké stanovisko zaujmout k zásahu tří aliančních spojenců České republiky proti výrobnám a skladům chemických bojových látek v Sýrii.

Premiér v demisi nejprve zásah ocenil, následně po rozhovoru s prezidentem Zemanem zase hovořil o tom, že zásah nic neřeší a o problémech regionu je třeba jednat…

V tom aby se, lidově řečeno, čert vyznal. Ale co čert? Jak se asi v tom mají vyznat zahraniční partneři z NATO? Nebo je důležitější, jak tyto rozporuplné či protichůdné hlášky čtou za zdmi Kremlu?

Boje v Sýrii, jejichž kořeny a spletitost vztahů téměř vylučují, aby se v nich laik (a často i profesionální politik) vyznal, trvají nějakých šest let. Politici řešení nenašli. A v jejich zmatečných reakcích se ztrácí skutečná pomoc, kterou v Sýrii odvádí například organizace Člověk v tísni. To je skutečná pomoc trpícím.

Martin Schulz, Doubice