Vidět nevídané, slyšet neslýchané… To není upoutávka na nějaký potulný cirkus, i když vlastně možná ano. Jde totiž o cirkus politický, který k nám pomalu přijíždí.

Je to samozřejmě ostudné, že opravdu velký zájem o cirkusové publikum, jinak řečeno – o voličskou veřejnost, projevují jak politici, tak noví zájemci o politické funkce vždy jen jednou za čtyři roky v předvolebním období.

Všímáte si například toho čilého stavebního ruchu? Viditelné je asi nejvíc to, jak všude skoro všechno, co je ve státních rukou, vylepšuje. Opravují se cesty, ulice, silnice, jistěže proto, aby bylo vidět, jak se kdosi kdesi snaží, že? To, že by se nemusely opravovat, kdyby se postavily od začátku bytelně, to je věc zřejmě jiná.

A kromě stavění skutečných staveb se nyní dostane na řadu stavění „vzdušných zámků“. Všichni nám slíbí nižší daně, vyšší penze, snížení přebujelé byrokracie, lepší výdělky, více svobody a ochranu.

Jak se říká – slibem neurazíš. Problém je právě v tom, že sliby jsou stále stejné a jejich plnění pak také stále stejné, čili nejméně o řád menší, než bylo slíbeno. Tahle zkušenost lidi k volebním urnám zřejmě nepožene…

Martin Schulz, Doubice