Já nevím, co si ti lidé myslí. O světě, o svých spoluobčanech, o svých spolužácích. Teď je (opět) řeč o dalším případu plagiátorství v řadách vysokých politiků. To jsou ti lidé, co nich nic moc nevíme, zahodíme do urny kandidátku nějaké partaje a oni pak rozhodují o našich životech. Nejnověji byl za plagiátora označen komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. To je ten, co se pyšní mlácením demonstrantů v lednu 1989. V disertační práci, na jejímž základě pak obdržel na Palackého univerzitě v Olomouci doktorát, měl podle serveru iDnes, použít bez uvedení zdrojů celé odstavce z předchozích prací jiných studentů.

Nějaký čas svého života jsem byl též vysokoškolákem. Jedna z prvních věcí, které se student dozví, pokud ovšem vůbec chodí na přednášky, je princip či „pravidla“ používání citátů z prací jiných autorů ve vlastních textech. Pan Ondráček zjevně tuto informaci buď nedostal, nebo nerespektoval. Informace o tom, že tehdy (v roce 2011) mu na to nikdo nepřišel by mohlo vypovídat o neschopnosti univerzity ohlídat plagiátorství. Nebo by to mohlo vypovídat o tom, že práce „některých“ studentů kontrolovány z nějakých důvodů vůbec nebyly. Obojí je špatně.

Martin Schulz,
Doubice