Vrátím se krátce ke dvěma událostem minulé soboty. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě byla sloužena mše při příležitosti navrácení ostatků kardinála Berana do vlasti. V tom aktu byla mohutná symbolika. Kardinál Beran byl významnou osobností nejen církevního, ale i společenského života této země a jeho osud byl propojen se vzdorem proti totalitním režimům dvacátého století proti nacismu a proti komunismu. Dá se tedy říct, že v sobotu šlo na Pražském hradě o událost naprosto mimořádného významu.

Týž den se v Nymburku uskutečnil sjezd KSČM. Tato strana zaznamenala v minulých volbách s přehledem nejhorší výsledek v dějinách partaje, a to dokonce od vzniku její rodné verze KSČ. Přesto se jí shodou různých neblahých politických okolností dostává větší pozornosti, než si zaslouží. Sjezd navštívil a zdravici pronesl prezident Zeman. Když si kardinál Dominik Duka dovolil kritizovat nepřítomnost hlavy státu na slavnostní mši v katedrále, odpověděl mu Ing. Zeman stroze, že nikdo nemá co mluvit do programu prezidenta.

Dobrá tedy. Jen si dovolím upozornit, že to byli právě komunisté, kteří vyhnali kardinála Berana, nejprve pronásledovaného nacisty, z jeho vlasti do vatikánského exilu…

Martin Schulz, Doubice