Na druhou stranu ale opravdu věřím v jistou, jak to říct, „moudrost" přírody. Jsem si jist, že počínaje 31. srpnem poštolky, krkavci 
a káňata, kteří sídlí u nás hned na kraji lesa, nahlásí dovnitř do Parku, že lidé pomalu opouštějí pozice. 
A začíná být zase volno. Ptáci, miliardami let odzkoušené a vylepšované značky moderních dronů, prostě v tento den zjistí, že těch aut kolem chalup ubývá. A ubývají i ti pišiškvoři, co s kyblíky mířili k lesu, už jich tam tolik nemíří. Čili: Nastává prostě konec sezony, je načase naučit mladé, jak rozpoznat myš od naší špringr-španělky Mímy, jak zjistit, že ten švihák s šálkou kolem krku a tmavými brýlemi je neškodný a hůl v jeho ruce není puška, nýbrž obyčejné kulhátko a všechny tyhle praktické věci, které se v průběhu roku budou novým ptákům hodit. Hurá! Je zase klid…