Po osmi měsících opět zavítal do Ústeckého kraje prezident Zeman. Netrvalo to ani pár hodin a všechny obšťastnil poučením o tom, že „lidé z ubytoven” by měli zvednout zadky a jít něco dělat. Jako by nestačilo jeho celkové nastavení k veřejnosti, kterou rád označuje jako „dolních deset a půl milionu lidí”. Na první poslech to možná někomu může znít hezky a lidově. Při bližším ohledání toho označení snadno dospějeme k tomu, že on sám se pravděpodobně považuje za špičku potravního řetězce a kdesi pod ním je masa „dolních deseti a půl milionu” nějakých tvorů, kteří nutně potřebují jeho péči.

Ta je ale ve skutečnosti spíše slovní, v praktickém životě nulová. Sociálně slabé považuje prezident globálně, soudě podle podobných výroků, za profesionální nemakačenka, kteří jen vysávají státní pokladnu. Přitom by stačilo, aby se jen trochu rozhlédl kolem sebe, například po Hradě či lánské oboře, a hned by našel místa a lidi, kteří dokážou stát slušně podojit. Až tak, že ohledně jejich konání probíhají v současnosti nějaká ta trestní řízení. Jsem napjat, co se od něj ještě dozvíme za další moudra…

Martin Schulz, Doubice