Prezident Miloš Zeman a jeho protikandidát Jiři Drahoš absolvovali v úterý zhruba hodinovou slovní přestřelku, která podle mého soudu neměla žádný obecný význam či obohacující prospěch kromě ovšem samozřejmě poskytnutí poměrně pokleslé televizní zábavy velkému počtu diváků.

Publikum v sále vytvořilo bouřlivou atmosféru podobnou tomu, co se odehrává na fotbalových utkáních úrovně Baník Ostrava proti Sparta Praha. Bylo to nejspíš tím, že nikdo, slovy nikdo, nemá s tímto typem debat žádné zkušenosti. Úterní dialog kandidátů tak hlučností, nikoli diskutujících, ale přihlížejících, skutečně neodpovídal vážnosti situace.

Publikum reagovalo na jednotlivé věty tak, jako by reagoval dav fanoušků na hezkou přihrávku, na pěkný levý hák přímo do nosu či na nepěkně nakopnutý kotník významného čutálisty. Co se týče samotných argumentů, které v debatě zazněly, nebylo jich mnoho.

Navíc, dramaturgie soukromé televize, která tuto debatu pořádala, vybrala sadu otázek, které veřejností mocně necloumají, za to nabízely dobré přihrávky na slovní smeče stávajícího prezidenta. Vlastnictví zbraní, danění církevních restitucí, migranti…

Nezaznělo nic například o zdravotnictví, důchodech, spolupráci v rámci EU a podobná skutečně důležitá témata. Oba pánové odpověďmi přesvědčili, řekl bych, ty své přesvědčené…

Martin Schulz, Doubice

Lenka Dusilová.
KRÁTCE: Co se děje na Děčínsku? Přečtěte si stručný přehled