Díval jsem se před několika dny na pořad ČT Reportéři. Jedna z reportáží byla věnována známému a nyní vysoce postavenému zdemístnímu politikovi. Nevím proč, ale v hlavě mi začalo najednou hrát: „Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený, v tom městě nikdo nezdraví, šerif i soudce – gangsteři, voba řádně zvolený a lidi strachem nezdraví…“ A koukal jsem dál a ono to v hlavě i dál hrálo: „V městě je řád a pro každého práce, buď ještě rád, když huba voněmí… Může tě hřát, že nejsi na voprátce nebo že neležíš pár inchů pod zemí…“

No, samozřejmě. Ten text je z písničky neopakovatelného génia jménem Karel Kryl. Jmenuje se Karavana mraků a byla napsána a zveřejněna (tehdy na vlnách Rádia Svobodná Evropa) hluboko v osmdesátých letech minulého století. A já se dnes a tady, v 21. století, v Ústeckém kraji a v době, které říkáme „demokratická“, ptám: Byl Karel Kryl mimozemšťan? Byl to z budoucnosti seslaný prorok? Kde se před těmi zhruba pětatřiceti lety v jeho hlavě zjevily verše, které skoro doslovně popisují dnešní realitu? Odpovědi neznám, ale děkuji mu…

Martin Schulz, Doubice