Dnes na téma „úchylové“: Ne, nebude to o homofilních pederastech, kteří zastávají funkce vedoucích dětských a mládežnických skupin, ale o „úchylech“ ve vedení státu. Jde o jimi vyvolanou tzv. krizi ve zdravotnictví. Přiznávám, že moje srdce bije na straně lékařů a zdravotnického personálu. Nikdo z vedení státu si asi neuvědomuje, že zdraví lidí není jenom kšeft. A přesto z této pozice s lékaři zapojenými do akce „Děkujeme, odcházíme“ jednají. Lékaři nechtějí nic jiného, než malou část peněz, které jinak uvnitř resortu mizí jinde než právě ve zdravotní péči. Úchylné je, že nástupní platy nemocničních lékařů jsou významně nižší než průměrná mzda. Úchylné je, že peníze mizí v kapsách zprostředkovatelů nákupu zařízení, materiálu, pomůcek a podobně. Úchylné je, že se tu za léta vybudoval systém skoro samoobslužného pakování se na zdravotnickém byznysu, aniž by kšeftaři vzali na vědomí, že bez zaplacených lékařů jim ten kšeft zmizí. Úchylné je, že třeba pražský monstr-tunel Blanka se bez mrknutí oka zdraží o deset miliard, přičemž na zažehnání nejhoršího problému s málo odměňovanými lékaři by stačila čtvrtina částky. Úchylný je postoj prezidenta Klause, který pronáší výroky hodící se spíše do první linie prohrané bitvy o obklíčený Berlín, než na seriózní jednání s vysokoškolsky vzdělanými lidskými bytostmi. Pro začátek navrhuji, aby politici nejdřív schválili a podepsali (místo Hypokratovy přísahy) vlastní „etický kodex“, začali ho dodržovat, ale nejdřív – ať laskavě urychleně najdou pitomých 500 miliónů na tu „krizi“, kterou vyvolali patnácti lety nečinnosti v oblasti seriózní zdravotní péče.