Sečtělejší čtenáři si jistě v posledních týdnech mohli povzdychnout s klasikem, že „tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“ (jestli to náhodou už také stařecky nekomolím…). Osobně hledám už asi tak pátým rokem nějaký knoflík, který určitě někde po vesnici bude. Je na něm napsáno „Už stačilo!“ a vypíná se jím sprcha, která nám tu dennodenně cedí. Voda, zdá se, není už jen ve sklepeních, není z ní břečka v místech, kde kdysi bývaly louky, není ve zdech, v peřinách, ale už jí asi mám i na mozku. Samozřejmě, dá se namítnout cosi o tom, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení, ale zrovna tenhle bonmot mi přijde (a zrovinka letos) jako středně debilní. No, nic – všechno zlé k něčemu dobré. V posledních dnech jsem se, vzhledem k okolnostem, výrazně zlepšil ve vyplňování formulářů, ve formulaci zpráv a vůbec celkově v administrativní činnosti, o jejímž významu, dopadu, účinnosti a smysluplnosti jest mi důvodně pochybovat. Až tu jednou někdy uvidím nějakou opravenou silnici či až „nebesa“ (tentokrát mám na mysli ta Naše Nebesa, čili někoho, kdo po krajině rozděluje peníze) dopustí opravit třeba hráz rybníka, pak uvěřím, že „papírování“ přináší i výsledky. Jinak musím přiznat, že bych raději běhal (ilegálně) po lese s naší novou štěnicí (fenečkou), ale ač je to zvíře určené k pohybu i ve vodě, nějak se mi nechce nechat jí utopit se v tom maglajsu, co teď místo lesa, luk i místních cest máme… P.S. Dětem a studentům přeji, aby jim bylo ve školách tak dobře, jak jim to nalinkoval pan ministr Dobeš…