Alchymisté (ale i jiné zdroje, např. Bible) to říkají už několik staletí: Co je nahoře, je i dole. Jak jednoduché, že? Dnes mám na mysli uplatnění této „poučky“ i pro naši současnost. Co si myslí lidé „nahoře“ (někteří), je dávno jasné i „lidem dole“ – nám.

Premiér Fischer si objednal u odborníků návody či rady na to, jak napravit zběsile se prohlubující problém s veřejnými financemi. Ekonom Miroslav Zámečník, který jako první zveřejnil svůj náhled na tuto věc, premiérovi radí (ve stručnosti), aby se rázně zakročilo proti korupci, dále – aby byla snížena byrokratická zátěž podnikatelům, k tomu by se mělo masivně investovat do oblasti vzdělávání, a politici by měli snížit státní výdaje. Bez legrace a bez umenšování intelektuálních kapacit účastníků – tak tohle si říkáme (už léta) i v hospodě, že?

Česky se to říká takhle: kdyby se (tam nahoře) nekradlo, kdyby stát už dlouhá léta neházel nesmyslné klacky pod nohy podnikatelům (včetně menších živnostníků), kdyby se nekašlalo na proměnu postkomunistického vzdělávacího systému v moderní systém a kdyby stát neutrácel jako zběsilý, nejspíš bychom nemuseli nyní útrpně sledovat, jak se odborníci (v dobré víře, že něco změní) snaží napravit to, co diletanti, kteří se v různých dobách ocitli shodou politických náhod a tlaků na rozhodujících postech, pokazili.

Předpokládám, že i další odborníci poradí premiéru Fischerovi v principu totéž. Co je blbé, je fakt, že do voleb to současná vláda nestihne realizovat, a ta po volbách na ty dobré rady opět zapomene…