Na konci druhého prezidentského období to je vůbec první amnestie, kterou Václav Klaus vyhlásil.  To samozřejmě vyvolává řadu otázek. Jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení tohoto prezidentova překvapivého kroku je tristní stav českého vězeňství. Snížit skokově počet vězňů nejspíš pomůže přetíženému systému, na druhou stranu má veřejnost možnost spekulovat nad rozsahem amnestie.

Dotkne se jak tzv. „bagatelních" trestných činů, tak také jistě „velkých" zločinců, kterým se „podařilo" protahovat soudní řízení dostatečně dlouhou dobu – konkrétně déle než osm let. Kdo všechno se díky amnestii objeví znovu na svobodě, o tom nyní rozhodují příslušné soudy. Na Děčínsku to bude pěkných pár stovek lidí, což samozřejmě vyvolává u veřejnosti jistou nervozitu. Pamětníci si připomenou velkou generální amnestii, kterou svého času vyhlásil prezident Havel.

Tehdy byla mocně kritizována, hlavně proto, že se v ulicích najednou objevili i těžcí zločinci, což v krátké době mocně ovlivnilo tehdejší všeobecný jásot nad znovunabytou svobodou pro celý stát. Současná amnestie je podstatně menší rozsahem a i když si v příštích dnech budou média jistě všímat jednotlivých, řekněme křiklavých případů osvobozených vězňů či odsouzených, lze oprávněně doufat, že to celkově nevyvolá takovou paseku, jaká nastala před dvaceti lety.

Autor je starostou Doubice a komentátorem ČR6.