Při úterním setkání prezidentů – toho dosluhujícího a toho nastupujícího – si oba pánové „zažertovali" na úkor zesnulého Václava Havla. Já vím, oni budou bez uzardění tvrdit, že to „tak nemysleli", ale málo platné – další vychytralá pomluva je venku. Pan Klaus prohlásil, že panu Zemanovi předá Hrad takový, jaký je, a že novou hlavu státu nebude čekat takové překvapení, jako chudáka jeho (stávající hlavu státu), když na Hrad nastupoval. Prý mu tam vytrhali knihovny ze zdi, takže to vypadalo, jako by neměl, kde pracovat. Pan Zeman odvětil, že podle jeho studií se na Hradě za vládnutí pana Klause snížil počet rozkradených malých předmětů na minimum. Ha ha. Marné je vysvětlování někdejšího kancléře Iva Mathé, že si odcházející prezident Václav Havel jen vzal domů svou knihovnu, a navíc z místnosti, v níž pan Klaus pracovat nechtěl. „Humorná"  narážka na to, že nikoli mezinárodní zloděj per má být veřejnosti přinejmenším ku posměchu, leč mrtvá ikona revoluce z roku 1989 je tím padouchem, byla úspěšně vypuštěna.  Mezi normálními lidmi se takovému druhu pomluvy říká „kopání do mrtvoly" a je to jeden z nejvíce odsouzeníhodných řečnických triků, které lidská bytost může použít. Tak schválně, co přijde příště…