Jistě existují nějaká periodika, která přinášejí pozitivní informace, ale rozhodně budou v menšině proti „běžnému standardu", který obsahuje převážně katastrofy nebo důležité poznatky o stavu prošoupanosti silikonových výztuží poprsí nějaké „tele-brity". Uznávám, že právě bují tzv. „okurková sezóna", kdy novináři melou z posledního a vaří z vody. V dobách bolševismu se v letních měsících pravidelně objevovaly zprávy o tom, jak české turisty okusují „žraloci na Jadranu", protože tehdejší Jugoslávie byla tak trochu zakázanou, hlavně však téměř nedostupnou destinací. A dnes? Jau! Tak třeba – ministr financí říká: „Buď se zastřelím, nebo rezignuji!", nebo: „Platy ústavních činitelů se zvýší o desítky tisíc", či třeba: „Masivní kampaň proti nezávislosti policie". Běžný občan je drcen hned několika mlýnskými koly. Média ho děsí už jaksi z jejich podstaty, která jim v moderní době diktuje zveřejňovat skoro výhradně hororové zprávy. Nejvyšší politici občana děsí svou arogancí, diletantstvím, vynalézáním způsobů, jak ho podusit. Ve „strukturálně znevýhodněných" (či jak se tomu říká) oblastech (např. Šluknovsko) občana děsí, že už mu někdo nejenom, že třikrát za sebou ukradne kolečko (kus cca 900,- Kč), ale nověji i benzin z odstaveného auta. A to nikoli „elegantním" odsátím, nýbrž provrtáním benzinové nádrže. Někdo ukradne benzin za pár stovek a občan za novou nádrž vydá nejméně deset tisíc. Chci slyšet alespoň: „I zítra vyjde slunce nad Atlantidou…!"