Dnes: politická přednáška. Samozřejmě, že nemohu minout volby do Poslanecké sněmovny. Šok z celostátních výsledků je nic ve srovnání s tím, jak zavolila naše vesnice. Při voličské účasti s hvězdným průměrem 85,5% se voliči vypořádali se současnou politickou scénou velice rázně. Než abyste klikali a hledali na internetu, prozradím na nás, že tu zvítězila TOP 09 – 33,9%, následovaná ODS – 28% . „Věci veřejné“ dostaly 12,7% a kdybyste hledali ČSSD, tak ji najdete až za KSČM, na pátém místě s pouhými 5,9%. Ve slabých chvilkách si o sobě myslím, že rozumím politické scéně. Cha, nepočítal jsem ale s tím, že voliči mají konečně svůj, jak se ukázalo, velice zdravý rozum, silný názor a – což je nejdůležitější – naučili se zacházet s volebními lístky. Jenže, volební čin je jen jedna část tvorby politické scény. Ta další je na samotných politicích, a tady vidím přicházet trable. Právě v případě spolku „Věci veřejné“, který volebně velice uspěl, jest se obávati, že povolební jednání o případné koalici prokáží pozoruhodnou absenci politiků v jeho řadách. Aby proto všem těm, kteří minulou sobotu viděli s mírně pokleslými čelistmi přicházet novou budoucnost České republiky, neklesla čelist úplně. A to tehdy, kdy se ukáže, jak je politika a jednání s ním spojená složitou a drsnou záležitostí. V prvních dnech jednání „Věci veřejné“ nepředvedly žádný politický um a skoro bych se vsadil, že jestli se nějak neuseberou a nezačnou dřív myslet, než mluvit, brzy se projeví jako nejslabší článek nově zvolené sněmovny. A zároveň i nejslabší článek očekávané pravostředové koalice. Pak ovšem – Pánbůh (zase) s námi…