Předem schválený seznam písniček, pan diskžokej se zahraničními deskami, gin fizz a rum s kolou. Tak vypadaly české diskotéky v 80. letech v Československu. Bavit se na ně chodily tisíce lidí a některé nejslavnější taneční kluby fungují dodnes.

„Moc dobře si vzpomínám, jak jsme chodily s holkama ze třídy každý víkend na diskotéku do Hutě. Žádná z nás nebyla plnoletá, ale to se tehdy moc neřešilo. Šly jsme si tam zatancovat, poslechnout si zahraniční písničky a seznámit se. V 18 letech už jsme byly všechny vdané a těhotné, takže tím pro nás éra diskoték skončila,“ zavzpomínala Ivana z Liberce. Do Ďábelské huti, která fungovala až do loňského roku, chodilo ještě několik generací mladých lidí z celého Liberecka. „Dokonce tam pak chodil i můj syn,“ dodala Ivana z Liberce.

Jak na diskotéku za socialismu? Ty štastnější v prvních džínech:

Zdroj: Deník

Korunovaným králem diskoték, řečeno dnešním jazykem celebritou, byl diskžokej, který pouštěl nahrávky z gramofonových desek. „Tehdy byla diskotéka velká událost, ne jako dnes,“ řekl Václav Háva, který svoji první diskotéku odehrál 25. prosince 1974 v Hříběcí na Pelhřimovsku. „Diskotéky se mimo Prahu začaly probouzet někdy okolo roku 1980. Já jsem se tehdy vrátil ze zahraničí, přivezl jsem si nějaké gramofonové desky, a tak jsem byl mezi mladými tak trochu king. Zahraniční muzika se u nás tehdy těžko sháněla. Pořídil jsem si solidní aparát a začal dělat první diskotéky po malých sálech, protože aparát nebyl tak silný, aby ozvučil velký sál,“ popsal Háva své začátky za mixážním pultem.

Museli se předvést před komisí

Dodal, že zájemci o uvádění diskotékových pořadů, jak se tehdy diskžokejům říkalo, se museli předvést teoreticky i prakticky před komisí a následně museli počkat na verdikt, zda mohou veřejně vystupovat. Stejně jako řada jeho kolegů, kteří začínali hrát na diskotékách v 70. a 80. letech, stojí za mixážním pultem dodnes.

Diskotéky ale nebyly jediná možnost, jak si zatancovat a seznámit se. „V klubech mě to moc nebavilo, raději jsem chodil na zábavy, jako byly šibřinky nebo různé myslivecké bály. Sice se tam nehrály nejnovější zahraniční písně, ale dobře se tam seznamovalo s děvčatama. Dokonce jsem na jedné takové zábavě potkal svoji budoucí ženu,“ svěřil se pětapadesátiletý Josef z Brna.

Odstranění sochy V. I. Lenina ze Senovážného náměstí v Českých Budějovicích
Leninové na smetišti. Kam zmizely symboly socialismu z českých náměstí?

O velké popularitě diskoték a tanečních zábav svědčí fakt, že na většině českého venkova se konají dodnes. Nostalgie je dokonce přinesla v současnosti zpátky do hlavního města, kde se první diskotéka uskutečnila už v roce 1965.

Díky stejné pozitivní vlně zájmu o dění na tanečním parketě za dob komunismu se tak poodkryla v posledních letech i místa, o kterých většina společnosti neměla tušení. Jedním z nich byl T-klub na Jugmannově náměstí v Praze, kde se scházeli především gayové a lesby. V 80. letech v prostorách klubu fotila Libuše Jarcovjáková, které se tak podařilo na fotografiích zachytit uvolněnou atmosféru té doby. Její fotky, které publikovala teprve před několika lety, letos zaznamenaly úspěch na francouzském festivalu Rencontres d’Arles.