Veronika Kučírková Kroftová: Jak vše stíhám? Chodím rychle a moc nespím

Zdroj: archiv Veroniky Kučírkové Kroftové

Díky hokeji poznala svého muže, ten kdysi chytal právě v Děčíně. „Já jsem se k hokeji dostala úplnou náhodou. Zpočátku to byla taková recese, výzva, ale dokonale jsem se v tom našla,“ vzpomíná na své začátky. Děčínské hokejistky sestoupily do druhé ligy, tam zatím válí, když vyhrály všechny tři dosavadní zápasy. Před třemi lety dokonce nafotily charitativní kalendář. „Některé holky z toho měly radost. Některým se moc nechtělo. Prý se nerady fotí,“ usmála se Kučírková Kroftová. Oba synové bojují s míčem na palubovce, oba hrají za děčínské Válečníky. Starší Ondra v kategorii U 19 B, mladší Martin za U 14 a U 15.

Zdroj: archiv Veroniky Kučírkové Kroftové

Veronika také propadla focení koní. „Zvlášť letos jsem měla mimořádně dobrý rok. Poslední roky mi čas na koně ubýval, nabitý kalendář hokejové ligy a basketbalových soutěží dětí mi moc prostoru k výjezdům nedával, ale anticovidová opatření mi v tomto směru nahnala vítr do plachet. Od února se mi podařilo vyjet každý měsíc, v létě pak častěji. Navštívila jsem staré známé, získala spoustu nových kontaktů, přátel, zážitků a hlavně krásné fotky, ze kterých mám velkou radost nejen já. Z fotek každoročně sestavuji svůj autorský kalendář, spolupracuji i na kalendáři Asociace chovatelů koní, čas od času uspořádám nějakou výstavu,“ vysvětluje.

Zdroj: archiv Veroniky Kučírkové Kroftové

Na závěr přiznává, že být v jednom kole je náročné. „Můj muž navíc pracuje v zahraničí, takže většinu povinností tu musím zvládnout sama. Ale mám ochotné a obětavé rodiče, kterým tímto moc děkuji. Bez nich bych to nedokázala,“ dodala.