Předchozí
1 z 5
Další

Lukáš Pumr - první děčínský zápasník MMA.Zdroj: archiv Lukáše Pumra

Moje motto – Nikdo z nás není bez boje – vzniklo s mým projektem „Do 30-ti v kleci“, kterým jsem chtěl inspirovat další lidi. Projektem jsem chtěl dokázat, že když v životě něco chcete,tak to dokážete, ale chce to prostě a jednoduše plán. Bez toho je to neskutečně těžké, ale nechci zase říkat nemožné.

Lukáš Pumr - první děčínský zápasník MMA.Zdroj: archiv Lukáše Pumra

I já jsem se samozřejmě potkal se spoustou problémů například během zmiňovaného projektu. Jak to finančně zvládnout? Hodina trenéra na profesionální zápas 1000 – 1500 Kč, 1-3 tréninky týdně. Jak zvládnout dojíždění z Karlových Varů do Brna, Prahy a dalších měst na tréninky a přitom chodit do práce a na vše vydělávat. Ale vše se dokázalo a já jsem stál jako první děčínský rodák v profesionálním zápase MMA a vyhrál. Jen podotýkám, že jsem nezastupoval žádný klub. Jen město Děčín.

Lukáš Pumr - první děčínský zápasník MMA.Zdroj: archiv Lukáše Pumra

Mimo projekt jsem ale celoživotním sportovcem, reprezentoval jsem ČR v akrobatickém rock and rollu. Třeba na mistrovství světa a dalších světových pohárech a to v celku úspěšně. Navíc jsme k tomu s Veronikou Boškovou přidali tituly mistrů ČR. Poté, co jsem skončil s rock and rollem přišel na řadu nábor nových děčínských basketbalistů. Byl jsem přijat. Každopádně u mě vyhrála vášeň k fotbalu a já jsem začal hrát v boletickém dorostu odkud jsem přišel na Staré město do Řezníků, kde jsem měl tu čest a nastupoval jsem i s kapitánskou páskou a bojoval o nejlepšího střelce soutěže. Nakonec přestup do chlapů v Březinách. Vše bohužel skončilo s osamostatněním, prací a mladickou nerozvážností.

Lukáš Pumr - první děčínský zápasník MMA.Zdroj: archiv Lukáše Pumra

Dlouho jsem se hledal jako „Nemo“. Nikdy jsem nezanevřel na sport, ale nebylo to ono. Přeci jen s povoláním v gastronomii je to opravdu složité, člověk má blíže spíše k alkoholismu, než ke sportu.

Lukáš Pumr - první děčínský zápasník MMA.Zdroj: archiv Lukáše Pumra

Každopádně jsem to zlomil a jsem za to velice rád. S projektem jsem si našel životní lásku se kterou žiji v Ostrově nad Ohří, máme dvě kavárničky, jednu v Karlových Varech a jednu právě v Ostrově. Nyní se starám ještě o nové mycí centrum v Karlových Varech. Člověk se prostě musí otáčet a bojovat, aby něčeho dosáhl. Všem, co bojují, přeji hodně síly. Rád inspiruji lidi. A i když jsem pořád „Nemo“ (nikdo), snažím se inspirovat, překonávat sám sebe, být již brzy dobrým manželem a hlavně člověkem.