Předchozí
1 z 5
Další

Lukáš LavingerLukáš LavingerZdroj: Archiv Lukáše Lavingera

Můj začátek s hokejem byl celkem náhodný, i když vím že náhody neexistují (smích). Náš soused dělal na zimním stadionu a když nás viděl s rodiči na veřejném bruslení, tak se nás zeptal, jestli nechceme přijít ráno o víkendu na přípravku. Mě to okamžitě chytlo. Když jsem šel poprvé na led, tak jsem chtěl znovu a znovu. To bylo v pěti letech. První dva roky jsem se učil bruslit a chvilku byl v poli jako hráč. Pak nastala situace, že se vybírali brankáři a každý hráč postupně chodil do branky. Mně se moc nechtělo, ale jakmile na mě po pár týdnech přišla řada, už jsem tam zůstal a nechtěl jít pryč. Kdybych tenkrát věděl, jak je u brankáře každá chyba vidět a je na něm velká zodpovědnost, možná bych zůstal hráčem (smích). Teď vážně, chytat mě ohromně baví. V dětství jsem v podstatě nic jiného, než hokej a školu, neznal. Pak se do toho přidalo hraní na počítači (smích).

Lukáš LavingerLukáš LavingerZdroj: Archiv Lukáše Lavingera

Mládí patřilo hokeji, od 18 let jsem začal trénovat mládež, převážně brankáře. V 25 letech nastal zlom. Dostal jsem se k nabídce dělat finančního poradce. Po pohovoru jsem se dozvěděl, že si můžu řídit čas jak je potřeba. To pro mě byla priorita, abych mohl pořád pokračovat v hokeji. Tak jsem začal finančního poradce. Abych stíhal hrát hokej a poradenství, přestal jsem jako trenér. Každým rokem, co poradenství dělám, mě to baví víc a víc. Poslední rok se už věnuji manažerské činnosti. Je to pro mě výzva, která mě baví. Je super vidět posun lidí, které mám v týmu. Zrovna jsem 1. dubna otevřel kancelář v Děčíně a hledám k sobě kolegy. Pokud bude mít někdo zájem, ať mě kontaktuje.

Lukáš LavingerLukáš LavingerZdroj: Archiv Lukáše Lavingera

Hokej je sport, který mě provází celý život. Nejsilnější momenty v seniorské kariéře? Určitě mám dva. První se týká finále druhé ligy, kdy jsme hráli proti Klášterci a do Děčína přišlo i tři tisíce fanoušků. Pamatuji si, jak jsem koukal na zaplněné tribuny a úplně ve mně mrazilo. Druhý moment byl loňský rok, kdy se mi povedlo vstřelit branku. Mám radost, že se zachoval alespoň záběr zpoza branky. Je to zvěčněné a můžu si to na youtube, kam jsem to nahrál, občas podívat.

Lukáš LavingerLukáš LavingerZdroj: Archiv Lukáše Lavingera

Moje práce a lední hokej jsou pro mě dvě největší záliby. Bohužel, teď se hokej nehraje, což je velká škoda. Samozřejmě se už těším, až se zase začne. Na druhou stranu mám díky tomu více času na svou přítelkyni. Co dalšího mě opravdu baví je četba a celkově snaha se posouvat. Takže teď studuji Univerzitu aplikovatelného managementu a blíží se konec. Proto věřím, že to dotáhnu do zdárného konce. Rodinu mám na různých místech od Děčína po Prahu. V téhle době je to logicky trochu složitější.

Lukáš LavingerLukáš LavingerZdroj: Archiv Lukáše Lavingera

Aktuální situace je taková, jaká je. Snažím se to nevnímat, v podstatě se pro mě skoro nic nezměnilo. Naopak to pomohlo v pracovním růstu. Jenom už je to vše dlouhé. Některá opatření mi přijdou zbytečná a hodně dlouhá. Každý, kdo má zdravý selský rozum, si dokáže srovnat fakt, proč se to neustále prodlužuje a kdo z toho těží. Přijde mi, že si to lidé uvědomují a podle toho začínají jednat. Za to jsem jedině rád. Plány do budoucna jsou velké, kdybych je měl teď rozepisovat, bylo by to na další stránku (smích). Jeden z plánů byla kancelář v Děčíně, to se povedlo. Nejbližší cíle? Chci si udělat radost a pořídit nové auto. Během dvou let bych si rád postavil rodinný dům. S tím se samozřejmě pojí založení rodiny.