Zdroj: Deník / VLP Externista
Do Kanady se rozhodl odjet, protože hledal práci v zahraničí. Při nočním brouzdání po inzerátech na něj vyskočila nabídka, ve které hledali lidi na opravy ropných vrtů. Rozhodl se odepsat a uspěl. Když odjížděl, uměl jen základy angličtiny.
Zdroj: Deník / VLP Externista
„Pobavit se o svém denním životě, o počasí a tak. Ale tam se na člověka nahrne spousta pracovních věcí, které se musí naučit. Hlavně v té práci to bylo náročnější. Je to hodně odborných výrazů, navíc na sobě mám dvě vysílačky, musím komunikovat s klientem a zároveň s kolegy. Navíc je tam strašný hluk, takže je to na komunikaci složitější,“ říká Děčíňák.
Zdroj: Deník / VLP Externista
Po dvou a půl letech v Kanadě, kdy získal zelenou kartu, se přestěhoval ze Saskatchewanu a přihlásil se na školu pro průvodce na mořských kajacích a plachetnicích. To byl osmiměsíční kurz v Britské Kolumbii, kde se jezdili dívat na velryby, kempovali. Po tomto kurzu si udělal speciální kurz na výškové práce. To jej přivedlo k práci na věžácích ve Vancouveru nebo na stadion slavných Edmonton Oilers, kde pracoval osm měsíců.
Zdroj: Deník / VLP Externista
Práce, které Martin Chmelař v zámoří dělá, patří k těm hodně nebezpečným. „Nějaké se staly, párkrát se můj Andělíček Strážníček asi hodně zapotil. Jednou na mne málem spadl půltunový blok na jeřábu. To jsem uhnul na poslední chvíli, protože dopadl tam, kde jsem o vteřinu dříve měl hlavu,“ popisuje asi nejkrušnější chvilku. Zažil ale také výbuch na ropné rafinérii, od kterého ho dělilo pouhých padesát metrů.
Zdroj: Deník / VLP Externista
Jeho výprava do Kanady ale nebyla první, do které se pustil. V devatenácti letech vyrazil s kamarády do Turecka a Indie. Do té se později ještě jednou vrátil, tři měsíce se učil hrát na bubny a tři měsíce cestoval s kamarády po Indii na motorkách, které si následně přivezli do Čech.