„Tento projektový den je zaměřen především na aktivity STB a na otázky jako je členství v KSČ, spolupráce s tajnou policií ve funkci agenta nebo důvěrníka. Snažili jsme se postihnout morální postoje lidí, kteří se rozhodují, zda spolupracovat, či nespolupracovat. A co je k tomu dohnalo. Tedy jaké metody totalitní režim a STB používaly," říká Iva Zahradníčková z děčínského gymnázia.

Začátek projektového dne obstaral sestřih seriálu České televize Zdivočelá země, který vypráví osud anglického letce v totalitním Československu.

„Po úvodní části se studenti zamysleli nad tím, jak režim dostával lidi do svých služeb a jak je likvidoval, případně je diskreditoval," pokračuje Zahradníčková.

Podle historika Jaroslava Cuhry, který se projektového dne také zúčastnil, je třeba se zaměřit především na samotnou Státní bezpečnost. Řada agentů totiž vstoupila do jejích služeb z donucení.

Hlavním hostem letošního projektového dne děčínského gymnázia byl spisovatel Ivan Klíma, který má s praxí totalitního komunistického režimu bohaté zkušenosti. Během normalizace nejen, že nesměl svobodně publikovat, ale byl i v hledáčku estébáků.

„V 70. letech jsem byl na pracovním pobytu ve Spojených státech, rodinu jsem měl celou v zahraničí. Ale přesto jsem se vrátil do Československa. A to i přesto, že mi nabízeli místo stálého profesora. Pro spisovatele je totiž velmi těžké začít někde, kde to nezná," vysvětlil studentům gymnázia Ivan Klíma proč neemigroval jako řada jiných lidí pronásledovaných během normalizace totalitním režimem.

Pro Ivana Klímu není porevoluční vývoj zklamáním. A to ani přes řadu skandálů, které českou společností hýbou v posledních letech.

„Konečně totiž mohu prožívat doma to, čeho jsem byl plný po svém návratu z pobytu hostujícího profesora ve Spojených státech. Tedy naprosté svobody slova a projevu," dodal spisovatel Ivan Klíma.