Líní? Ale kdeže, bratři Marek, Kryštof a David Ebenové nejsou líní! Jen si kvůli závazkům Marka Ebena – a aby nám byli vzácnější – dávají s deskami načas. Jejich předposlední CD Já na tom dělám vyšlo už před šesti lety!

Tak ohleduplní k nám ale být nemusí – co říkáte?! I když už se lepší. Novinkou Chlebíčky, svou 5. deskou (počítám–li i tu adventní s Martou Kubišovou) – si „vylepšili skóre“ na 1 album za 6 let. Dříve měli pauzy i dvanáctileté.

Ebeni v Ústí hráli zhruba v roce 2006. Koncert 25. září v Domě kultury Ústí pořádá agentura For, kapela přijede v rámci turné Chlebíčky.
Není tedy pochyb, že uslyšíme i cosi z nového stejnojmenného CD. Jen bych se divil, kdyby zde (ne) veselý „ypsilonkový“ duet Houston – jako na CD – zpívali s Jaroslavou Kretschmerovou. Je o přípravě (z komunikace se ženou otráveného kosmonauta) na let na Měsíc či Pluto. “Máš mobil?“ „Mám.“ „Zavolej žes dojel…“ Je dalším ze skvělých duetů Marka s dámami naší hudby, například s Bittovou.

Skladba Chlebíčky desku Ebenů otevírá – a už v ní je esence všeho, co máme na bratrech rádi. Myslím tím serióznost, podtrženou promo fotografiemi v oblecích, nadhled, humor, pohodu, jazzík, klídek…

Sám oceňuji hlavně černý humor v textu Marka Ebena, muže mnoha rolí. Během roku je na roztrhání, pravidelně moderuje (pro TV) Karlovarský filmový festival i StarDance, Na plovárnu zve lahůdkové hosty a občas „vezme“ i další „kšeft“. Načetl třeba na CD příběhy Medvídka Pů a Krtečka… Je tedy fantastické, že si mezi tím vším ještě najdou Ebeni prostor k hraní. Dříve to tak zdaleka nebývalo…
A ještě k Chlebíčkům. I ty oschlé popisuje Marek Eben s takovou chutí, že byste se zakousli. Nabízí ty šunkové i ty z pátku, ty s očkem, vajíčky i uherákové. Vrací nás tak zpět před sametovou revoluci, ale ruku na srdce: Kdo v ČR si na CD dovolil rým „Chlebíček s vajíčky je nejsilnější ráže, host hubu otevře jak vrata do garáže…“?

Ač jsou texty Marka objevné i půvabné, nadčasové, plné postřehů i jemné jízlivostí, písničky Ebenů by byly chudší bez kapely. Naštěstí ale s Ebeny i živě hrají výborní rockeři, bluesmani či jazzmani Pavel Skála (kytara), Jiří Veselý (baskytara), Jiří Zelenka (bicí), Jaromír Honzák (kontrabas). Všichni přidávají ke Kryštofově klávesám, Davidově saxofonům i klarinetům a Markovu hlasu čirou radost a zajímavá aranžmá, až s nimi JE TO ONO.
Jemná melancholie, podtržená akordeonem Jiřího Veselého, zní z písně Karlovy Vary. „Karlovy Vary, Karlovy Vary, pochovejte mě tam až budu starý,“ zní tu a Ebeni se tak obloukem vrací ke svým začátkům. Ale nebyl by to Marek, aby si nepřisadil: „Člověk se léčí, člověk se léčí, nakonec podlehne lékařské péči…“

Marek si zde staví Pomník, popisuje vztahy sousedů (Někdo klepe) i starosti tloustnoucího muže (XL). Chobotnatce nechá hlídat zahrádku místo psů (Sloni), ale babička to s nimi nemá snadné. Banjo „úřaduje“ v klidné Houpám, bojovný hit Folkloreček a la Fleret varuje: „Kdo si to cédéčko doma vypaluje, ten moje srdéčko tuze zarmucuje. Komu tu cedečku najdu na pisičku, tomu šavličku useknu ručičku.“ A Poslední valčík je na CD poslední. Bude i v Ústí?