Původní českou taneční show Swan Legend souboru Rinceoiri nabídne ve středu 5. listopadu od 19.00 hodin svým návštěvníkům Městské divadlo Děčín. Program na motivy irských legend měl v pátek českou premiéru v Ústí.
V roli bájné Iris se v show s vlastními písněmi představí Lucie Černíková, herečka Semaforu známá dnes hlavně jako barmanka v Ordinaci v růžové zahradě. O Swan Legend i jejích dalších rolích jsme si také povídali.
Z tolika českých zpěvaček si pro projekt vybrali zrovna vás? Proč?
Oslovil mně producent celého projektu Aleš Nejedlo. A důvod? Podle jeho slov jsem mu připadala vhodná jak hlasově, tak i typově. A to ani netušil, že se mi strefil do vkusu, protože mám moc ráda irskou kulturu, tance a všeobecně jejich hudbu.
Ve Swan Legend jen zpíváte?
Ano, jsem jen pěvecký doprovod k té show. Mám tam celkem tři skladby, jejichž autorem je Jindřich Koníř a já napsala texty. Moje písně jen dotváří již tak krásný příběh.
Nelákalo by vás si místo zpěvu v „Legendě o labuti“ také zatančit – zastepovat?
Lákalo, ale to bych musela předtím nějaký ten čas trénovat. Myslím si totiž, že je to velmi těžký tanec a obdivuji všechny tanečníky v souboru, jak ho hravě zvládají.
Texty jste už měla napsané, že?
Měla, a docela se mi to hodilo. Nezávisle na projektu jsem si připravila pár písniček. Kvůli této show jsem je však musela textově poupravit. A ta práce mě hodně bavila.
Zajímáte se o irskou mytologii?
Nastudovala jsem si jen tento příběh (příběh o Oengusovi a Caer – pozn. red). Postava, kterou ztvárňuji, se jmenuje Iris. Je to námi smyšlená nadpozemská bytost, nejedná se tedy o postavu z dob dávno minulých.
Lidé vás znají ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde hrajete barmanku Dorku. Jak jste k ní přišla?
Agentuře, která má na starost seriál Ordinace v růžové zahradě, se líbil můj zaslaný životopis a pak si mě už jen pozvali na konkurz. Ten dopadl dobře a proto jsem „zaměstnaná“ již dva a půl roku jako barmanka irského baru U Zeleného čerta.
Neplánujete si za barem občas zazpívat?
Já bych ráda, ale scenáristé to zatím neplánují.
Jak vzpomínáte na seriálovou spolupráci s Danielou Šinkorovou? Je také zpěvačka i herečka jako vy.
Než v seriálu skončila, tak jsem si s ní ještě zahrála. Byla jsem totiž její pacientkou. Ona byla přeci vyhlášenou gynekoložkou.
Máte za sebou Ježkovu konzervatoř. Zpíváte již dlouhou dobu v muzikálech? A je to výhoda, když má zpěvačka krásný hlas, je sympatická a ještě si sama píše texty?
Psát texty jsem začala nedávno, spíš je využiji v soukromé tvorbě. A jinak hodně závisí na typu role. Hodím-li se do role, tak to asi pomůže. Ale zpívání je pro mě nejdůležitější, na prvním místě.
Zdědila jste zpěv po někom z rodiny?
Hudební sluch a lásku k hudbě jsem zdědila po tatínkovi. Je muzikant, má svoji kapelu, zpívá a hraje na kytaru. Vyučuje v hudební škole. Na druhou stranu to byla maminka, která mě podporovala v tom, co chci dělat.
Dříve než se začala vysílat Ordinace v růžové zahradě, znali vás diváci z pohádek z rolí princezen. Točíte právě nějakou pohádku?
Všechny již byly odvysílané a zatím se nová nechystá. Teď mě nejvíce zaneprázdňuje, kromě show Swan Legend zpívání a hraní v divadlech Semafor či Pod Palmovkou, natáčení Ordinace a vysílání Kouzelné školky.
Děti vás opravdu mohou vidět v Kouzelné školce?
Ne vidět – jen slyšet. Propůjčila jsem hlas Fanynce, což je u dětí velmi oblíbená maňásková postavička.
Již sedm let hrajete v divadle Semafor. Jak se Vám spolupracuje s „legendami“ s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou?
Skvěle, proto jsem tam už sedm let. Spolupráce s nimi je příjemná, přínosná, zábavná a uvolněná. Mám ráda celé divadlo Semafor díky jeho poetice. Vždy si tam ráda zahraji nové věci. Nejnovější „kousek“ je hra Šlitr s námi (a zlý pryč), nyní zkoušíme i představení Jsem otec Bemle (a já matka žemle). S mým příchodem do Prahy se Semafor stal mým druhým domovem.
Měla jste v mládí ráda písničky Suchého a Šlitra?
Určitě. Poslouchali jsme z těch malých desek jejich písničky a scénky a už tenkrát se mi to moc líbilo.
Hrajete v Semaforu ve hře Jako když tiskne, která je o „válce“ mezi bulvárem a prostým člověkem. V představení nakonec zvítězí dobro nad zlem, ale je to reálné?
Sice jsme ve hře nad bulvárem zvítězili, ale osobně si myslím, že je to jen utopie. Bohužel je bulvár nezničitelný. To už by se MUSELO něco stát, aby si ho lidé přestali kupovat a přestali mu věřit. Těžko ale soudit, jaký to na ně má dopad. Někteří ho berou jako zábavu, jiní mu bohužel slepě věří.
O PŘEDSTAVENÍ ČTĚTE ZDE: Swan Legend - taneční show z irské mytologie