Hurikán naší pop music Dalibor Janda přijede do DK Ústí 22. května s původní kapelou Prototyp. Zazpívá své nej hity Hurikán, Kde jsi, Kličkovaná, Žít jako kaskadér… Dokáže, že ani tyto písně nestárnou, lístky na koncert ag. Lagardere nabízí prodejní síť Ticketstream.

Dalibore, letos slavíte šedesátiny. Jste stále zdráv, v pohodě?
Má zdravotní pohoda je naštěstí stále stejná. Od třiceti let mě trápí záda, ale chodím na masáže. Na oslavě na parníku na Vltavě na plné palubě byla báječná atmosféra. Obtížné byly jen gratulace asi 150 lidí, se kterými jsem prohodil pár slov. Druhý den jsem skoro nemohl mluvit.

Kolik jste měl show, složil písní?
K mým 55. narozeninám jsme to s kapelníkem počítali, tehdy to bylo 4 000 odehraných koncertů, teď je to tak o 250 víc. Nyní už počet koncertů korigujeme, ale v 80. letech jsme jezdili kolem 25 vystoupení měsíčně. K většině z nich mám ještě schované playlisty.

Můžete si najít, co jste hrál na koncertu třeba před 20 lety?
To není problém, všechny staré diáře si schovávám.
Ono je to dobré, protože si tam zapisuji i kontakty na kolegy a pořadatele, což se může někdy hodit. Naučil mě to jeden starý harcovník, když jsme ještě hráli po barech.

Koncertoval jste i v zahraničí?
Mockrát. Na začátku 80. let jsme jezdili do Rakouska, Německa nebo Švýcarska, projeli jsme s kapelou Elán turné v Rusku a s bluesovou sestavou jsme jezdili do Polska.

Žil byste i jinde než v Česku?
Jo, dokonce jsem přemýšlel o Švýcarsku, kam jsem chtěl emigrovat. Dostal jsem fantastickou pracovní nabídku a je to nádherná země.

Baví vás současní mladí zpěváci?
Většinu je moc nesleduju; je málo těch, kteří jsou vidět a když je hrají v rádiu, většinou se nedozvíte, kdo to je. To je pro ty začínající tragédie. Dřív byli jednotliví zpěváci víc rozeznatelní: Matuška, Zich, Neckář… Ti dnešní jsou si dost hlasově podobní. Nemám moc rád zpěváky, kteří rychle vyjedou přes nějakou SuperStar či podobné soutěže.

Kdo vás ale baví?
Teď se mi líbilo, jak zpíval David Deyl moji píseň Krásně šílená ve slovenské TV show. Překvapil mě, že si vybral ne moc známou skladbu. Patří mezi pěkné písničky, které bohužel trochu zapadly v porovnání s hity z 80. let.

Mnozí fanoušci mají doma váš plakát s motorkou. Tušil jste, že se z něj stane takový artefakt?
Dříve byla vzácnost mít obal od žvýkačky či samolepku, natož plakát zpěváka! Nikdo si to nemohl jednoduše vytisknout, muselo se do státní tiskárny. Na každém koncertu jsme prodali až 500 plakátů. Dneska si lidi nosí na koncerty vytištěné fotky a obrázky z internetu, ty si nechá podepsat. Doba je z tohoto hlediska jiná.

Hudební branže vyžaduje hodně času na cestách, stíháte i takzvaně normální rodinný život?
Stíhám to velice dobře, protože držím počet koncertů v rozumné míře, aby mě hraní neomrzelo. Jsem vyučený strojní zámečník, takže mám doma malou dílnu a v baráku si dělám, co je třeba. Tím se od šoubyznysu odreaguju.

Prozraďte, na co se tedy při jubilejním turné můžeme těšit?
Na koncertech se mnou vystoupí má dcera a ještě jeden host, kterého zatím neprozradím. Chystám i soutěž formou karaoke party. Asi budeme na projekcích promítat archivní okamžiky mé kariéry. Každý koncert bude trochu jiný i podle velikosti a typu místa. Nechtěl bych ale víc prozrazovat, nechte se překvapit přímo na místě.

Zpracovala Radka Pilzová