Anketa Deníku
1) Co ve vás v roce 2013 v kultuře vyvolalo euforii, radost, nadšení?
2) Řekl/a jste si při něčem „Tak takhle ne!", či „Je to marný boj?"
3) Co vás v letošním roce čeká, co si od něj slibujete?

KARIN JELENOVÁ, Ústí nad Labem

Těším se na pěkná divadla, nenechám si ujít koncerty

1) Loni jsem poprvé zažila Festival integrace Slunce v Praze, kde se setkávají děti „zdravé" s těmi s handicapem z celé ČR. Je 2 x ročně za minimálního zájmu médií, ale co do síly, odvahy, radosti, nadšení a duchovního náboje strčí „do kapsy" talentové soutěže všech žánrů. Těší mě, že se dětské divadelní a recitační soubory ze ZŠ Trmice mohly stát jeho součástí. Radost bylo i každé vystoupení školního orchestru Trmikus, divadelní představení DS Balanc, koncert Karla Plíhala v Ústí, hry v Činoherním studiu, každá návštěva dětského oddělení ústecké knihovny…

2) Nerada nad čímkoli „lámu hůl." Jen je mi smutno z nevkusu Čechů. Vnímám to ve svém nejširším okolí, že nejvyhledávanější je až podprůměrná kvalita TV, filmové, rozhlasové i psané zábavy. Ta jistá omezenost se projevuje nejen v kultuře. „Tak takhle ne!" říkám si. Co s tím? Nepodlehnout!

3) Těším se na pěkná divadelní představení. Nenechám si ujít poetické koncerty. Ráda budu pokračovat v práci s dětmi v ZŠ i v zájmových aktivitách. Chci si zachovat nadhled, aby mě neudolal marasmus, do kterého jsme směrováni. Přeji si, abychom měli dost sil na změnu věcí, které změnit jdou, a dostatek pokory a odvahy přijmout to, co změnit úplně nejde.

Karin Jelenová z Ústí nad Labem, učitelka ZŠ Trmice, v dalších rolích i na „jevišti divadla v ZŠ Trmice.

JIŘÍ MARIA SIEBER, Most

V prvním dílu seriálu Městečko Kameňákov hraji ruskou mafii

1) Premiéra Menzelova filmu Donšajni, ve kterém jsem si zahrál hlavní negativní postavu. Viděl jsem ten film na premiéře v Rudolfinu a podruhé v klidu v Mostě v kině. Byl to nádherný zážitek, mám z Donšajnů velmi dobrý pocit. A pak také, že jsem konečně dostal roli v Docela velkém divadle v Litvínově, kde tu hraji policistu v komedii Za úplňku.

2) Pocit absolutního zoufalství ve mě vyvolala volba prezidenta Zemana. Je hrozné, že si lidé zvolili za prezidenta člověka, který pošlapává morální hodnoty základu našeho státu.

3) Čeká mě práce, hraní, natáčení a slibuji si pokračování projektu 25 dílného seriálu Městečko Kameňákov. Jeden díl už je natočený a hraji v něm ruskou mafii. Pak také snad již dopíši a vydám moji knihu Šmoulové z Chanova, bude to docela legrace. Ukázky z knihy najdete na internetu na odkaze: smoulovezchanova.wz.cz.

Jiří Maria Sieber, Most, herec

JANA VÁLKOVÁ, Ústí nad Labem

Se vším, tedy kromě velkého prasete, se dá něco dělat

1) Nadchla mě inscenace uměleckého šéfa Filipa Nuckollse „Kde život náš je v půli se svou poutí" v Činoherním studiu. Ten povznesený pocit mi ale trochu kalí menší zájem diváků. Je to zvláštní, neboť každý, kdo se na hru vydá, odchází překvapený, potěšený či nadšený jako já. Kryštof Rímský je v něm skvělý jako v Soukromé vichřici, Honza Jankovský je nejlepší pračka a Anička Fišerová přechází z postavy do postavy s takovou lehkostí, že ji člověk věří každé slovo i gesto.

Radost mi dělá vzrůstající počet lidí, kteří mají zájem o město Ústí a kteří se aktivně zapojují do jeho kulturního rozvoje jak v roli pořadatele/aktéra, tak v roli recipienta. Výstavy v Buňce mě vždy pobaví, koncerty v Mumii rozšíří obzory hudebního světa, Nové ústecké přehledy přehledně informují, Festival Sudety dýchá, žije a vyvíjí se a mě těší, že všichni ti lidé, kteří se o to starají, si neřeknou dost a nevrhnou se do jistějších vod mimo kulturu nebo si nesbalí kufry a nejdou hledat štěstí třeba do Prahy. To platí i pro diváky, posluchače, návštěvníky… Mám dojem, že stále více lidí cítí možnosti Ústí a zůstávají tu, vracejí se nebo přichází do nepoznaného.

Vždy mě překvapí, co za reakci v člověku vyvolá pohled na krásu, vznešenost a prostor, kterým proudí čas. Je-li tento překvapivý pocit blaženosti euforií, pak ji prožívám pravidelně při setkání s prací architekta Pavla Kopeckého z Formace. Mimo jiné patří mezi ty, kdo pro sebe objevili krásy tohoto kraje, nastěhoval se sem a začal tu tvořit. Takže v oblasti architektury spojení radosti z práce zajímavých lidí a euforie…

2) Řekla, bohužel! A dokonce v rozmezí několika dní zkraje letošní zimy. Prvé jsem řekla, když jsem viděla rozrytou zahradu od divočáka a pochopila, že se praseti u nás na zahradě líbí natolik, že mu nevadí ani lidská přítomnost, ani dva velcí psi a dokonce ani pevný plot, který si přeci dovede elegantně nadzvednout. Druhé ve chvíli, kdy mi došlo, že u nás kanec bude nepoučeně hospodařit na záhonech gladiol, levandulí, růží a hortenzií, a že jen tak něco ho od nás neodstěhuje. Podobná slova jinak nepronáším. Myslím, že se vším (vyjma prasete velkého jak vrata) se dá vždy něco dělat.

3) Čeká mě toho spousta v pracovní i soukromé rovině. Těším se na premiéry v Činoherním studiu, na Kovárny, které divadlo opět zavedlo, na besedy po představení, na nové studenty estetiky na UJEP. Neslibuji si od něho však nic. Nechám se překvapit, co přinese, a budu vyhlížet osvícenou kulturní politiku, správné lidi na správném místě ve správný čas a černého divočáka odcházejícího za horizont…

Jana Válková, Činoherní studio: styk s veřejností

STANISLAV VALVODA, Most

Nadchl mě pražský koncert Black Sabbath v prosinci 2013

1) Koncert Black Sabbath s Ozzy Osbournem v prosinci 2013 v Praze a následné vydání koncertu na DVD (a na Blu-ray).

2) Neřekl.

3) Důchod mě čeká a neslibuju si nic. Nechám se překvapit.

Stanislav Valvoda, šéf hudebního klubu V+V v Mostě.

JOSEF VEJLUPEK, Ústí nad Labem

Těším se na polskou kapelu Honky Tonk Brothers na Portě 2014

1) Představení Haliny Pawlowské „Strašná nádhera" v Národním domě v Ústí. Nabité hlediště se smálo od začátku do konce a my jen litovali, že jsme některým výrokům s ohledem na salvy smíchu nerozuměli. Mám inteligentní humor moc rád a Halina je ve vší úctě naším asi populárnějším představitelem „One Man Show". V tomto oboru je jednička.

2) Někdo mi řekl, že jsem střízlivý optimista a asi to tak bude. Přestože jsem měl určitě několikrát příležitost se takhle rozčílit, nezahořkl jsem a dokonce pokud jsem měl možnost jsem pro to něco udělal. Ovšem efekt těchto kroků se projeví až po čase.

3) Kromě několika situací, o kterých se mluví ve druhé otázce, nás čeká určitě spousta hezkých kulturních zážitků v Ústí nad Labem a také mimo naše město. Jistě uvidíme několik hezkých premiér v Činoherním studiu, a myslím, že i „velké" Severočeské divadlo nezůstane pozadu. Těším se na festival KULT a pokud jde o muziku, nenechám si ujít vystoupení jedné z nejlepších polských country kapel HONKY TONK BROTHERS na Portě. A to tam budou mít country konkurenci z dalších tří zemí…

Josef Vejlupek, člen Rady festivalu Porta ČR, Ústí n. L.

JIŘÍ VONDRÁK, Brno

Nadchl mě koncert dědečka Paula McCartnyho ve Vídni

1) Paul McCartney a jeho velkolepý koncert ve Vídni. Přes tři hodiny tenhle rockový dědeček lítal po ohromném jevišti, zpíval naplno, střídal hudební nástroje a nedovolil si ani jedinou minutu oddechu! Zažil jsem pražský koncert Ringo Starra, i ten mě nadchl beatlesovskou náladou. Ten ve mě ale vzbudil opačné pocity, než bych čekal. Vzbudil ve mě ještě větší nenávist ke komunistům, než jsem dosud cítil. Až bolestivě hmatatelně jsem najednou cítil a viděl, oč nás tahle sběř připravila cenzurou a zákazem výjezdu z vlasti! Tenkrát, když jsme byli mladí, jsme mohli zažít nejen Beatles, ale i ostatní legendy beatu a rocku. Teď už jen paběrkujeme. Sice krásně, ale paběrkujeme… Ale jinak mi velkou radost udělal film, který jsme s Jarkem Nohavicou natočili v Moskvě. Ten se nám, myslím, dost povedl… To ale musí posoudit diváci České televize…

2) Bohužel se nedá žít bez politiky. Když si hloupější část národa zvolila za prezidenta Zemana, tak jsem si řekl: „Proboha, takhle snad ne!" A čiré beznaději jsem na chvíli propadl při jakémsi televizním vystoupení jeho „opozičněsmluvního" partnera a zloděje per Klause. Tihle dva zbavili naši zemi posledních zbytků porevolučního nadšení. Když jsem si uvědomil, jací lidé nám dělali a dělají ostudu doma i ve světě, tak mě napadlo: „Je to marný boj."

3) S Jarkem Nohavicou bychom měli natočit ještě jeden film o jeho překladech Mozartových oper… Pak bych měl dokončit třináctidílný cyklus filmů Back beat. A abych nezapomněl, v březnu dotočíme velkej dokument a ČT Live s jubilanty Petrem Ulrychem (70) a Hankou Ulrychovou (65), kteří jsou na scéně spolu rovných 50 let.

Jiří Vondrák, režisér dokumentarista, hudebník a spisovatel z Brna, rodák z Litoměřic

JANA ZAJONCOVÁ, Louny

Zaráží mě, že se pořád mluví o prolomení těžebních limitů

1) Radost mi udělalo několik výstav i projektů. Potěšila mě výstava Karla Malicha v Jízdárně Pražského hradu i podařená výstava Jan Křížek a umělecká Paříž 50. let ve Valdštejnské jízdárně v Praze, na kterou naše galerie zapůjčila nemalý soubor děl. Radost mi udělalo představení Carmen Evropské hudební akademie v Teplicích, kam po několikáté přijeli mladí pěvci a dirigenti z Evropy, Ameriky i Austrálie. Nadšená jsem stále z kapely Květy, kterou jsem loni opět po dlouhé době viděla na koncertě a koupila si jejich poslední CD Bílé včely.

2) Nepřestává mě zarážet, že se vůbec diskutuje o prolomení těžebních limitů v Ústeckém kraji. A stále doufám (a snad ne marně), že se tak nestane.

3) Doufám, že letos již plně využijeme dlouho rekonstruované historické objekty galerie. Těším se, že se nám poté snad už konečně podaří otevřít prostory expozice Galerie Benedikta Rejta pro výstavní účely a po letech tak zpřístupnit doposud uzavřené části budovy našim návštěvníkům.

Jana Zajoncová, kurátorka Galerie Benedikta Rejta v Lounech

MILOŠ ŽIHLA, Most

Nadchla mě letní komorní opera Vrahem z pomsty

1) Určitě Hudební léto na zámku Jezeří k 200. jubileu J. J. Röslera, připravené klavíristkou Alenou Hönigovou. Nejvíce pak komorní opera Vrahem z pomsty.

2) Někdy ano. To když mi model příliš kecá do fotografování.

3) V novém roce dokončíme přestavbu atelieru. Pak bych rád navštívil co nejvíce pamětihodností našeho kraje.

Miloš Žihla, fotostudio v ulici Budovatelů, Most