Po čtyřiceti letech se do domu v rohu náměstí v České Kamenici vrací výstava imaginativních obrazů Jiřího Lochmana. Devětapadesátiletý výtvarník ve městě žil 24 let. Svoji první výstavu v roce 1970 připravil ve stejném domě jako tu nejnovější, která začíná v pátek 6. srpna.

"Mám pocit, že jsou tu moje obrazy doma. I já se na návrat do Kamenice těšil," řekl ČTK Lochman. Samostatných výstav měl Lochman 155, na té současné návštěvníci uvidí 51 obrazů především z posledního roku. Některé z nich inspirovaly české osobnosti jako Jan Werich nebo Vlasta Burian.

Každý Lochmanův obraz vypráví příběh. "K vytvoření obrazu Sluneční hrob mě inspiroval film Pelíšky, kde na začátku a konci píseň Sluneční hrob zazní. Připomnělo mi to, že jsem píseň jako mladý měl rád," vzpomněl malíř historii jednoho z obrazů. Za svého učitele imaginativní malby považuje Lochman malíře Františka Muziku. "Samozřejmě o tom nevěděl. Jsem samouk," vysvětlil. Za velkou inspiraci považuje krajinu Českého Švýcarska.

Jiří Lochman se narodil v Bělé pod Bezdězem. V osmi letech se po smrti otce, kazatele, s matkou přestěhovali do České Kamenice. Ve městě, které je bránou do Českého Švýcarska, žil Lochman 24 let. V místě galerie měl v šestnácti letech svůj první ateliér.

Malířem na volné noze se stal až v roce 1990, kdy skončily jeho neshody se Svazem výtvarníků. Oficiálním strukturám nevyhovoval jeho styl imaginativní malby. Kvůli němu se také nedostal na Akademii výtvarných umění. Do roku 1990 vystřídal 14 různých povolání, byl celník, dřevorubec nebo mlékař. Dnes žije v Liberci a několikrát do týdne vyrazí rychlou chůzí na vrchol Ještědu.