Zábavní, v mezích zákona všeho schopní jsou Nightwork. Módní i moderní parta blázínků, band nyní v ČR právě na vrcholu.

Díky plesu ústeckého rádia Fajn North Music nás čeká v sobotu 19. února vrchol s nimi. Kdybyste nevěděli ani podle obrázků – jsou to ti, kteří si na podzim sami vydali CD „Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa“ plné taneční hudby, popu, diska a legrace.

Na jaře 2010 před volbami pak udělali pár českým rádoby šéfům „pá pá“ písní „Vyměňte politiky“. Ti mazali! Nejvíc ale Nightwork proslavil klip „Globální oteplování“, v němž se Vojta Dyk s Jakubem Prachařem (oba jsou i herci) jako na „své svatbě“ políbili. „Jsou tak sladcí,“ vzdychají fanynky.

Díky barevným teplákům se „noční dříči“ Nightwork umí hezky preKabátit. Fanoušci tvrdí, že zpěvák a herec (Ženy v pokušení) Vojtěch Dyk je „nový Karel Gott“. Ti druzí se křižují, že prý je to rouhání.

Zde je tedy ironie a nadsázka kapely, která i zvukovou zkoušku změní v sérii gagů a improvizací, v legraci. Ale také umí dát na CD - mezi skvosty - průměrné kousky, vatu. Obě alba to dokazují… Zato jejich živé DVD, které prý už je „na cestě“, bude jiné kafe. Ochutnávku s módní přehlídkou, hity včetně „Války atomů“ a svatby gayů už známe z České televize. Zbývá jen otázka: „Kdy vyjde?“

V interview odpovídali V. Dyk (zpěv), F. Soukup (klávesy) a J. Prachař (kytara, zpěv).

Členové Nightwork: Jakub Prachař (bicí), Vojtěch Dyk (zpěv) a Jan Maxián (klávesy) tvoří trio Tros diskotekos. To výborně doprovází živé produkce divadla La Putyka, byli by ale Tros diskotekos, nebýt Nightwork? Souvisí nějak spolu?
Vojtěch Dyk: Nesouvisí, to je úplně něco jiného. Tros diskotekos je seskupení, které se dá někdy dohromady, když se sejdou tři lidi z Nightworku. Není to skutečná kapela.

Nemohli by být hosty Nightwork?
Dyk: (pobavený smích) Že bychom byli sami sobě hosty? To bychom mohli udělat. Ale ne, to není dobrý nápad!

Mnozí vaši fanoušci soudí, že „Globální oteplování“ je váš největší hit. Česká verze je jasná, ale co ty ostatní – německá, anglická a francouzská? Byly na ně ohlasy z venku? Neprojevily zájem třeba gay kluby?
František Soukup: (smích) Jediný ohlas, který jsme zaznamenali, bylo, že se na nás přilepil nějakej úchylák. Chtěl s námi točit ještě čínskou verzi. Tu jsme dotáhli asi do půlky a nemáme nazpívaný sloky – jestli se nepletu.

Na koncertech si „vystřihnete“ – vedle svých písní – i hit „I´s My Life“ od švýcarského pop zpěváka DJ Boba. Slyšelo ho do vás loni i Litoměřické Vinobraní, resp. tamní Ostrovní festival. Boba hrajete proto, že jste na takové muzice vyrůstali?
No to je spojený s naší druhou deskou „Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa“, která je celá situovaná do 80. let minulého století. My přemýšleli, co nás všechno spojuje… a jsou to tepláky, skupina Kroky Františka Janečka a písnička „I´s My Life“. Hrajeme ji tedy jako vzpomínku na ty časy.
Vojtěch Dyk: Ovšem jako vzpomínku na 90. léta. Protože DJ Bobo, to už je další dekáda.

Jak jste spokojeni se svou slovenštinou? Je třeba hit „Drevosůstruhár“ z alba „Tepláky“ pozůstatkem vašich slovenských dovolených, časů poznávání země pod Tatrou…
Vojtěch Dyk: To netuším. Já jsem ale jezdil každej rok do Tater, takže možná „Drevosůstruhár“ pozůstatek mých zimních radovánek. Ale jinak nevím, proč slovenština. Prostě nás to napadlo…

Najdete odvahu zahrát ten song i na Slovensku? Je jakoby trošku posměšná – nebudete se bát neadekvátní reakce hrdých Slováků?
Vojtěch Dyk: Vůbec ne. Naopak se Slovákům líbí. Kuba má reakce přímo ze Slovenska – jsou z ní nadšení.
Jakub Prachař: Je to tak!

V té písni je humor, nadsázka i pár vulgarismů, které rádia moc nemilují. Neuvažujete o její bezproblémové „soft verzi“?
Vojtěch Dyk: Soft verze asi nebude. Prostě je už jednou nahraná, a buď ji pustí, nebo ne. To už je jejich problém.

A o cenzuře ještě jednou: pokud na Drevosůstruhára vznikne i videoklip, budete ho „vypípávat“ vy, nebo až samy televize?
Vojtěch Dyk: No já ho pípat určitě nebudu. Ale jestli si to udělají samy televize…

Prozradíte, kterou písničku z nové desky kdo máte nejradši?
Jakub Prachař: Já to řeknu takhle: Já ty písničky všechny nenávidím, takže nejmíň z nich nenávidím… Ne, jinak. Mám rád „Tepláky“, „Drevosůstruhára“, „Shut The Fuck Up“, Vzlítám… tedy „Kladivo“. No já je mám rád vlastně skoro všechny!
František Soukup: Já poslouchám z CD jenom „Intro“ – zbytek nevydržím. Takže to nenávidím taky (smích).
Vojtěch Dyk: Já mám „Intro“ také velmi rád, a jinak mám rád „Drevosůstruhára“ a „Shut The Fuck Up“.

Rap „Kladivo“ mi připomíná písničky J. A. R. Uměl bych si ho představit od nich s vámi za mikrofonem. Byla by to pro vás výzva – natočit ho jako duet s Danem Bártou?
Vojtěch Dyk: Určitě by to byla výzva.

Jste pro každou legraci, humor vám nedojde, ani když lije jako z konve. V Litoměřicích na festivalu Vojtěch běhal po reprobednách přikrytých plachtami mezi pódiem a publikem. Nebáli jste se o něj?
Vojtěch Dyk: Franta mi přeje, abych umřel. Takže…
František Soukup: Uvědomte si, že se bavíte s Dyktátorem Underground (to je odkaz na druhou píseň CD Tepláky „Dyktátor“. Vojtěch Dyk ji zpívá v kostýmu komiksového hrdiny – pozn. aut.), což je super hrdina.
Umí všechny věci jako správnej hrdina: lítá, unese autobus na malíčku (smích), sbalí každou sukni.. Má laserový oči a pojídá krypton, pro který si lítá na jinou planetu…
Takže abych se bál, že uklouzne na bedně? I kdyby pršelo, Dyktátor Underground se nikdy nebojí blesku – ale blesk má strach z Dyktátora Undergrounda!

Věřím. Přesto, jak jste sami vnímali ten koncert? Pršelo na kraj pódia…
Vojtěch Dyk: Já si ho vůbec nepamatuju, fakt ne…
Jakub Prachař: Jemu se to někdy slejvá. Má únavovej syndrom, ale ještě se nestalo, že upadl na pódiu – jen někdy neví. Ale to zas není taková hanba – únavovej syndrom má dnes kdekdo.
Vojtěch Dyk: Spíš syndrom vyhoření…
Jakub Prachař: To taky, ale já si na to vzpomínám, já únavovej syndrom nemám. Tam to bylo nepříjemný, lidi se ukrývali pod deštníky. Ale my v suchu pod střechou. Vždycky jsme pod ní… Ale když se Vojta na takovém místě, v takovém nečase rozhodne, že vzlítne – tak to už je něco jinýho (smích).
Vojta Dyk: Já už vím. Ten déšť jsem tam objednal já!

Takže od deště ke slunci. V písničce Slunce v duši z komedie Ženy v pokušení zpíváte o českých městech, třeba „V Chebu jedu…“ Jak jste přišli právě na těch šest míst?
František Soukup: Jsou tam proto, že to tak vyšlo – a že se dají zrýmovat. Bylo potřeba, aby jména míst byla krátká, úsečná. Zpívat V Hradci Královém jedu…“ – to by asi nebylo ono.
Vojtěch Dyk: To je náš text tady s kolegou Kubou Prachařem. Ale celý to vymyslel jeho otec Ondřej Soukup.
František Soukup: Ted musím přiznat – oni to za nás dělali rodiče. Všechno za nás dělají rodiče… (smích)

…když právě nepíší nové písničky pro slavici Lucii Bílou…
František Soukup: No oni stíhají všechno. Máma (Gábina Osvaldová – pozn. aut.) za ni i zpívá (smích).
Jakub Prachař: To je pravda – a ve všech polohách.
Vojtěch Dyk: Ona vlastně loni nazpívala Lucii Bílé tu vánoční desku…
František Soukup: A táta zpívá zase ty vyšší polohy…

V hitu „Tepláky“ tvrdíte „Ústecký kraj je tepláků ráj.“ Jak jste na to přišli, je to opět jen o rýmech?
Jakub Prachař: Já si to pamatuju ještě z dětství. Kousek od Rumburka jsem jezdil na prázdniny do takové vesničky a všechny děti, které tam přijížděly od Mostu, Chomutova, z Děčína i Ústí, tepláky vždycky měly na sobě. Mám to v sobě zakořeněný, navíc na severu bylo spousta textilek, které je vyráběly. Je to pro mě jasná návaznost…
Vojtěch Dyk: Ono to naráží i na to, že tady v Ústeckém kraji je celkem kriminalita, že? Je tu dost mafií. A často vidíte obrázek pěkného nového černého mercedesu, ze kterého vystupuje úspěšný spoluobčan v teplácích, seriózní podnikatel… (smích). Takže i tam jsme trošku zabrousili… A proto doporučuju, aby je nosili všichni v České republice.
Jakub Prachař: Jestli si dobře pamatuju, tak Jirka Paroubek v začátcích nosil tepláky, pak je vyměnil za obleky a dnes už zase začne od píky – v teplácích…
Vojtěch Dyk: My v roce 2009 hráli na severu a všimli jsme si, že tu mají lidi dole nohy otlačené od gumiček tepláků. Tohle oblečení se tu zkrátka nosí! Tady vznikla i pohádka Tepláková chaloupka – trošku jiná verze Perníkové chaloupky (smích). Znáte ji?