„Svátkem Pesach si připomínáme překročení, které učinil Hospodin přes domy Izraelitů, když poslal Anděla smrti, který zabíjel prvorozené syny v Egyptě,“ vysvětluje význam slova pesach, hebrejsky právě překročení, s odkazem na biblickou zvěst o vyvedení Židů z egyptského otroctví, Lea Adamová z Liberecké židovské obce. Židé si tenkrát na Mojžíšův příkaz natřeli dveře krví obětovaného beránka, aby Anděl přinášející smrt rozpoznal jejich obydlí.
Na tuto biblickou tradici mimochodem navazuje na českém, křesťanském venkově rozšířené pečení velikonočních beránků.

„Macesy jsou nekvašené chleby, které si Izraelité nestačily upéct, když, pronásledováni, opouštěli Egypt, vysvětluje druhý název svátku Lea Adamová. Svátek Pesach trvá celých osm dní, po které mají židé zakázáni konzumovat cokoliv kvašeného.

„A konečně je Pesach taky svátkem svobody, neboť během čtyřicetiletého putování, které následovalo po útěku z Egypta nám byla dána Tóra a stali jsme se nejen svobodní fyzicky, ale i duševně,“ dodává Adamová.
Jelikož jsou v židovském, náboženském učení, v Tóře, zmínky o tom, aby se budoucím pokolením vyprávělo o Pesachu, dodržují židé tuto tradici i dnes.
Dětem se vypráví Hagada– příběh o Pesachu, kde vystupují čtyři synové. Moudrý, prosťáček, neposlušný a ten, co se neumí zeptat. V náboženské tradici se tak personalizují jednotlivé přístupy k víře a pomocí přirovnání je uchovávána zvěst o milosti a spravedlnosti Hospodina.
Pesach byl jedním ze tří svátků, kdy Židé cestovali do Jeruzaléma, aby zde složili obětiny. Na Pesach tam přijel a byl ukřižován i Ježíš, tesař z Nazaretu.