Během čtených svědeckých výpovědí se soud zaměřil především na dodávky stavebních materiálů a prací, které mohly či byly využity na stavbě nového domu Stanislava Horáčka. „To byla soukromá akce, to nemělo s podnikem pana Schuberta nic společného,“ uvedl v přípravném řízení majitel firmy vyrábějící pěnový polystyren o e-mailu s předmětem RD Horáček, který si vyměnil s obžalovaným Milosem Schubertem. O co se přesně jednalo, nevěděl. Předpokládal, že si pan Schubert objednal materiál pro některého svého kamaráda. Další svědek pak uvedl, že nemá tušení, zda se na financování stavby domu podílela společnost WST, která patřila v tu dobu Schubertovi. „Hezky voněla,“ řekl o obžalované Evě Petružálkové, která dělala objednávky.

Zazněly také další výpovědi pracovníků stavebních firem nebo interiérového studia, které mělo na starosti dodávku kuchyňské linky. Vždy jako objednavatel vystupovala Eva Petružálková, další obžalovaná a přítelkyně bývalého starosty Stanislava Horáčka. Nikdo z nich blíže firmu WST neznal, kuchyňskou linku ale podle výpovědi platila právě WST. „Celková částka zaplacená za kuchyň byla následně součástí vyrovnání s firmou WST,“ uvedl před soudem Horáček.

Před ústecký krajský soud dorazil v pondělí 4. března obžalovaný majitel společnosti WST Milos Schubert.
Kauza radary: Neměl jsem předem informace o začátku měření, řekl tajemník úřadu

„Města si neuvědomovala, co to obnáší. Že neseženou dvacet kvalifikovaných přestupkářů. Varnsdorf byl jedním z prvních, kdo si uvědomoval, že je potřeba inteligentní řešení,“ řekl před soudem manažer firmy dodávající software pro radary a hlavně následné zpracování přestupků. Ten se zúčastnil prezentace produktu své firmy přímo na varnsdorfském městském úřadu. Kdo se prezentace zúčastnil, si po tolika letech nevzpomněl. „Požadavek na trestání cizince byl vždy, před zákonem jsme si rovni. Ministerstvo dopravy ale až někdy do roku 2016 nebylo schopno poskytnout propojení mezi českým registrem a registry dalších zemí Evropské unie. V době implementace ve Varnsdorfu toto již funkční bylo,“ vysvětlil manažer měření řidičů ze zahraničí.

Právě možností potrestat i hříšníky ze zahraničí tehdejší vedení Varnsdorfu prezentovalo jako přednost celého systému, Varnsdorf byl pravděpodobně prvním městem, které toto zvládlo. V průběhu výpovědi popsal také zpracovávání veřejných zakázek ve firmě, ve které pracuje. „Pilotní provoz je velmi vhodný tam, kde nemají zkušenosti. Některá města nešla do pilotního provozu, ale jen do nákupu služby. V pilotu vždy zvažujete, co se do něj vejde,“ odpověděl po otázce soudu na adresu první milionové zakázky na pronájem radarů. WST měla podle svědka na starosti kromě kompletace celé zakázky především práce v místě, jako je napojení na elektřinu nebo stavební práce. Samotné zařízení pak vyrobila další firma, kterou si zasmluvnila softwarová firma. „Dlouhou dobu byl problém se spisovou službou Vera, to jsme nemohli vědět předem před vypsáním zakázky,“ vysvětloval, proč první validace přestupků přišla až po třech měsících od začátku měření, během kterých byla několikanásobně překročena hodnota původní zakázky. Smazat data od začátku měření do začátku validací nebylo možné, podle manažera by se ten, kdo by tak rozhodl, vystavil riziku trestního stíhání za zneužití pravomoci veřejného činitele, protože konkrétní přestupky již byly zaznamenané.

Ilustrační snímek. Vrtulník záchranné služby.
Tři vrtulníky záchranářů v akci. Na Děčínsku naboural elektromobil do stromu

Město před lety oslovilo několik firem, aby předložily nabídky. Kromě výše zmíněné softwarové firmy, která byla subdodavatelem, město oslovilo také dceřinou firmu softwarové firmy. Podle jejího projektového manažera ale dceřinka nabídku nepodala.

Varnsdorfskými radary se soudy nezabývají poprvé. Až u Nejvyššího správního soudu skončil případ třetí smlouvy na pronájem radarů, kterou u soudu napadlo ministerstvo vnitra. Podle názoru resortu, kterému následně dal za pravdu krajský i Nejvyšší správní soud, město postupovalo nezákonně, protože nájemné platilo formou provize. Z každého naměřeného přestupku měla firma WST pronajímající radary získat 280 korun bez daně z přidané hodnoty. Zákon přitom zakazuje participaci třetí strany na výsledku měření. Na soud se obrátil také jeden z pokutovaných, i on před soudem ve sporu s Varnsdorfem uspěl.