Jako kapitán vede Medvědy velezkušený Michal Trávníček. Rodák z Děčína v rozhovoru přiznává, že si na druhou ligu stále zvyká. Mluví také o své trenérské pozici u mládeže, o smyslu střídavých startů nebo svých vzpomínek, když před 25 lety u televize hltal legendární olympijský turnaj v Naganu.

„Samozřejmě jsem to sledoval. Koukali jsme i ráno ve škole, takže jsme se nemuseli učit. Takže na to vzpomínám rád dvojnásob,“ vzpomíná s úsměvem.

Michale, naposledy jste doma splnili povinnost. Předposlední Jablonec jste porazili 4:1. Výkon ale nebyl ideální, viďte?
Byly to pro nás povinné body. Možná díky tomu to byl pro nás svázaný zápas. My už si nesmíme dovolit zaváhat, proto to možná trochu drhlo.

Vy postupně stahujete náskok na první dva týmy. Pokud vyhrajete poslední čtyři zápasy, do předkola proklouznete.
Nás hodně mrzí domácí zápas proti Klatovům. To měly být taky povinné body, bohužel nám ten zápas nevyšel. A druhá porážka proti Benátkám nám taky moc nepomohla. Ale zvedli jsme hlavy, ve venkovních zápasech jsme zabojovali a dostali jsme se zpátky na dostřel. Bude to boj až do konce.

Jak zatím hodnotíte sezonu z pohledu děčínského klubu? Účast ve spodní nadstavbové skupině je zklamáním…
Já se musím přiznat, že se stále s druhou ligou seznamuji. Proto je pro mě těžké hodnotit, na co náš tým vlastně má. Paradoxně jsme proti silným soupeřům herně nepropadli, ale propadli jsme bodově. Proto jsme teď v situaci, v jaké jsme.

Dobře. Jak na vás působí kvalita třetí nejvyšší soutěže?
No…(smích). Je to zase o něčem jiném. Ten hokej, co se tady hraje…je to prostě velký rozdíl. Největší je v soupeřích. Vršek je daný, jsou tam týmy, které si jdou jasně za svým cílem. Spodek tabulky se zase chová jinak. Dává šanci mladým juniorům, což je od nich sympatické. Pro mě bylo největším překvapením, proti jakým týmům nastupujeme.

A jak jste si vy osobně zvykl na tempo druhé ligy?
No, to mi taky trvalo delší čas. Myslel jsem si, že si na to zvyknu rychleji. Hraje se tady hodně živelně, to je pro mě velká změna.

Letos se hraje druhá liga jiným systémem. Soupeři jsou rozmanitější, ovšem sezona je zase náročnější na cestování. Jak se vám to zamlouvá?
Bohužel nemám srovnání s minulou sezonou. Co jsem ale sondoval, tak kluky moc nebavilo, že hráli třeba osmkrát proti tomu samému soupeři. Z toho vyplývá, že je tenhle systém lepší. V cestování bych takový problém neviděl.

Vy v Děčíně máte také trenérské povinnosti u mládeže. Jak se vám tady vede?
Jsem asistentem trenéra Železného u starších žáků. Pro mě je to další novinka. Když se ten hokej hrajete, tak pak máte jako trenér střet s realitou a řada věcí je trochu jinak. Snažím se na kluky pozitivně působit. Něco se daří, něco se zase nedaří.

Co říkáte na systém střídavých startů? Váš trenér Tomáš Mareš se během sezony vyjádřil, že se mu moc nelíbí, když kolikrát před zápasem neví, zda mu hráči ze spřátelených klubů vůbec na utkání dorazí.
Když jsem hrál dva roky v první lize, tak to bylo jiné. Extraliga a první liga se nehrají ve stejný den. Junioři, kteří neměli místo v extraligových týmech, dostali v první lize kvalitní minutáž. Ve druhé lize je to problém, jelikož jsou hrací dny stejné, jako u první ligy. Systémově to je špatně. My vlastně ráno čekáme, jestli v poledne nám někdo zavolá a řekne, že buď přijedou dva hráti, nebo třeba nikdo. To je pak poměrně těžké spolupráce. Možná by to chtělo změnit hrací dny druhé ligy. Ale není dobré, když se tři hodiny před odjezdem na zápas dovíte, jestli tedy někdo na ten střídavý start dorazí. S tím pak nejde systémově pracovat. Je to složité.

Letos je to 25 let od slavného olympijského turnaje v Naganu, kde naše reprezentace získala zlaté medaile. Vám bylo 17 let, jak na to vzpomínáte?
Samozřejmě jsem to sledoval. Koukali jsme i ráno ve škole, takže jsme se nemuseli učit. Takže na to vzpomínám rád dvojnásob. Koukal jsem na všechno, všichni jsme byli přilepení na televizích a hltali přímé přenosy. Nejvíc vzpomínám na semifinále s Kanadou. Ta měla opravdu hvězdně nabitý mančaft a vyrovnala těsně před koncem. Pak samozřejmě legendární nájezdy. Byl to velký zápas. Turnaj v Naganu je nezapomenutelný. Myslím si, že český hokej bude ještě dlouho čekat, aby poskládal podobný tým, který by takhle silný turnaj vyhrál.

Michal Trávníček v této sezóně odehrál 36 zápasů, ve kterých nasbíral 44 bodů za 16 gólů a 28 asistencí.