Devatenáctiletý útočník HC Děčín Pavel Kordule ale ví, že má ještě hokejové mezery. „Mrzí mě poslední zápas s Trutnovem. Kdyby proměnil alespoň jednu šanci, bodovali bychom. Porážku beru na sebe,“ řekl upřímně kmenový hráč Litvínova.

Pavle, dva zápasy v novém roce přinesly tři body.
V Bílině jsme to od začátku kontrolovali, čekal jsem těžší zápas. Proti Trutnovu nám to nevyšlo, soupeř hrál více jako tým. Ale bylo by to jiné, kdybych proměnil alespoň jednu ze čtyř šancí. Porážku beru na sebe.

Ve středu se hraje proti Kobře. To by chtělo vítězství, ne?
Myslím si, že to je jeden z nejdůležitějších zápasů základní části. Musíme se na to pořádně připravit a zvítězit.

Zatím jste ve skupině Sever na čtvrtém místě. Jste spokojený?
Čtvrté místo beru, je to pořád play-off. Na víc aktuálně prostě nemáme.

Vy jste nejlepším děčínským hráčem, co se týče kanadského bodování. Sledujete více individuální statistky?
Samozřejmě na to někdy kouknu, ale že bych to sledoval každý den? To ne. Kdybych zlepšil koncovku, mohlo by to být ještě lepší. Celkově jsem spokojený. Pře-ce jen u mladých hráčů, kteří bojují o lepší angažmá, se na to prostě kouká. Což je škoda, protože by se na to nemělo hledět jen podle statistik.

Prozraďte, jak jste se vůbec dostal do Děčína?
Pan trenér Mareš, který už tu není, volal mému tátovi. No, a já neváhal. Děkuji panu Marešovi, bylo to výborné rozhodnutí.

Líbí se vám tady?
V Děčíně se mi líbí víc než dost. Fanoušci jsou skvělí, pan Hašek s panem Havlíčkem do toho dávají sto procent. To se mi líbí. Škoda, že pan Carvan nestíhá všechny tréninky. S panem Marešem mi také hodně pomohl Michal Oliverius. Ale chápu, že na to nemá tolik času. Až na pár maličkostí si opravdu nemůžu stěžovat. Nesmím také zapomenout na skvělé fanoušky.

Kam byste to chtěl letos s Děčínem dotáhnout?
Rozhodně play-off. Byl bych hodně zklamaný, kdyby to nevyšlo. Nikdy v životě jsem ještě play-off nehrál, je to můj velký sen. A věřím, že se mi v Děčíně splní. Chtěl bych přejít přes první kolo, které bude rozhodně nejlepší. Pak už se může stát cokoliv.

Jakou má podle vás úroveň druhá liga?
Můžu to srovnávat s juniorskou extraligou. Druhá liga je taktičtější a silovější. Je tu také plno skvělých hráčů, jako třeba pan Bednář, nebo pan Hlinka. Přišlo také dost mladých hráčů, takže se podle mě ta úroveň zvedla. Nemyslím si, že to je špatná soutěž. Pár týmů by klidně mohlo hrát první ligu.

Přemýšlel jste o své hokejové budoucnosti?
O Děčíně už jsem mluvil. Chtěl bych si také zahrát play-off s litvínovskou juniorkou. Příští rok bych chtěl hrát stabilně první ligu a třeba nakouknout do extraligy.

Tak to už máte dobře promyšlené.
To ano. Mým celoživotním snem je hrát co nejdéle a vydělávat si hokejem. Protože nic jiného neumím (smích). Chtěl bych si vyzkoušet třeba švédskou ligu, nebo KHL. Ale to jsou opravdu daleké vize.

Koukal jsem, že jste v soutěži o Největšího sympaťáka druhé ligy. Jak jste se k tomu dostal?
Jsem moc rád, že mě fanoušci zvolili. Kluci v kabině si díky tomu ze mě dělají srandu (smích). Myslím si, že to je zajímavá soutěž.