Útočník Michal Oliverius (na snímku)  si děčínské tažení užívá, i když únava je patrná. „Druhý den po zápase jsem vždy pořádně rozlámaný,“ usmívá se zkušený útočník.

Michale, jak vy osobně prožíváte vaši letošní pouť v play off?
Je to super pocit, ani nevím,  kde se v nás bere ta síla. Ovšem únava je znát, já osobně toho mám druhý den po zápase plný brejle (smích). Krom prvního utkání v Milevsku, kdy jsme zaspali deset minut, jsme všechno ostatní vyhráli. Sedli jsme si jako tým, všechny lajny jsou dobře poskládané. Navíc nejsme pod tlakem, naopak si každý zápas užíváme.

Je asi dobře, že se nespoléhá jen na vaši útočnou řadu, ale prosazují se hojně i vaši spoluhráči.
Souhlasím. V základní části to často záviselo na naší lajně, jenže postupem času si nás soupeř více hlídal. O to víc je důležité, že se ostatní kluci dokážou prosadit. I pro nás tři je to takové odlehčení.

Chybět bude Jindra Růžek. Bude to citelné oslabení?
Jindra bude chybět, s Honzou Rudovským si ve druhé řadě sedli. Je to škoda, ovšem tak zněla domluva. Budeme to muset zvládnout i bez něj.

Proti Klášterci bude potřeba vymyslet asi jinou taktiku než proti Milevsku a Kobře.
To máte pravdu. Milevsko mělo silné protiútoky, to jsme eliminovali. S Kobrou to u nich byly divoké přestřelky. S Kláštercem nesmíme hrát divoce, jinak bychom dostali pořádně naloženo. Budeme muset hrát z obrany a také věřit, že Lukáši Lavingerovi vydrží forma.

Vaše vítězné tažení jakoby oživilo hokej v Děčíně. Jak vnímáte současný zájem diváků?
Abych byl upřímný, nečekal jsem to. Samozřejmě návštěvy vnímáme a je to super. Příjemné je slyšet, jak se lidi v Děčíně o hokeji baví. I nás to samozřejmě na ledě nabudí, když máme v zádech tolik fanoušků.

Při vstřelených brankách vymýšlíte různé oslavy. Kde tento nápad vznikl?
Máme tady takovou skupinu Oliband (smích). Vznikne to těsně před utkáním. Ale musíme to dělat jen, když vedeme, kdybych slavil branku na 1:6, byl bych za pěkného šaška. Hodně mi v tom pomáhá Lukáš Zika.

Kdyby se vaše cesta zastavila až u postupu do I. ligy, co by podle vás bylo dál?
Za hráče říkám, že hrajeme srdíčkem. Nějaké peníze za postupy máme, ale hrajeme pro svůj pocit a pro fanoušky. Vezeme se na vítězné vlně a plně si to užíváme. Neřešíme, co bude, i když to určitě nějak vnímáme. Jestli by se to pak prodalo, nebo nám pomůže město. Těžko říci, ale teď máme v hlavě hlavně finále s Kláštercem.