V 59. minutě pak všemu nasadil korunu. Puk poslal přes celé hřiště do prázdné branky hostů a pečetil výhru 6:3. „Když se rozsvítilo světlo za brankou, došlo mi, že to tam padlo,“ usmíval se šťastný muž v masce.

Lukáši, gratulace k husarskému kousku. Je to váš první gól?
Ano, ještě nikdy jsem ho nedal. Byl to takový hodně vzdálený sen. Se štěstím to vyšlo. Já jsem za to moc rád.

Jak se vše seběhlo?
Oli na mě vyhrál buly, nejprve jsem chtěl jenom puk vyhodit z pásma, protože jsme hráli oslabení. Navíc proti šesti. Všiml jsem si, že střed hřiště je prázdný. Zkusil jsem to vystřelil z první. Ale letělo to na obránce. Bál jsem se, aby to vůbec vyletělo za modrou.

A ono to dopadlo ještě lépe.
Přesně tak. Obránce to škrtlo, letělo to na branku. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit, že jsem dal gól. Až, když se rozsvítilo světlou za brankou, tak mi to došlo. A začal jsem se radovat.

Hádám, že tahle situace neutekla vašemu pokladníkovi.
Samozřejmě, už tam mám něco napočítané. A bude to naskakovat i za články. Třeba i za tenhle (smích).

Co vám ukázal první zápas play-off do dalšího vývoje celé série?
Ukázal asi to, co se dá od play-off očekávat. Bude to boj o každý kousek ledu. Budou rozhodovat přesilovky. Musíme zlepšit hru v našem pásmu. Tím bychom mohli celou sérii vyhrát.