Průměrně téměř každý pátý den vyjeli k ostrému zásahu například hasiči z Krásné Lípy. Meziročně jim stoupl počet zásahů o více než tři pětiny, v loňském roce jich měli 78. „Nejvíce práce jsme měli na začátku a na konci roku. Tedy při řádění lednové vichřice a po prosincovém přívalu sněhu,“ přiblížil nejnáročnější období velitel krásnolipských hasičů Václav Danita.

TECHNICKÉ ZÁSAHY

Téměř se nezastavili dobrovolní hasiči z Rumburka, ti mají ve svých loňských statistikách 196 zásahů, jimž dominovala technická pomoc. Tedy například odstraňování popadaných stromů.

Magické stovce se přiblížili hasiči z Benešova nad Ploučnicí, kteří by se letos měli dočkat opravené zbrojnice. Loni si připsali 98 zásahů, o rok dříve jich bylo o 14 méně. „Nejčastěji benešovští hasiči vyjížděli k technické pomoci, k požárům, k úniku nebezpečných látek a k dopravním nehodám,“ uvedl za benešovské hasiče František Buchta.

Zatímco na severu okresu se dobrovolní hasiči často věnovali likvidaci kalamit, v jižní části je zaměstnávaly lesní požáry. Především pak třídenní požár lesa mezi Sněžníkem a Ostrovem na Ústecku. Během prosincové sněhové kalamity, kdy bílé přívaly lámaly stromy a strhávaly elektrické vedení, byli někteří dobrovolní hasiči v nepřetržitém nasazení více než jeden den. To vše při běžném civilním zaměstnání.

„Naštěstí tak 90 procent našich kluků se zaměstnavateli problémy nemá. Dokonce když chtějí refundaci, tak se většinou ani nevrátí na úřad k proplacení,“ je spokojený s přístupem firem Václav Danita.

Hasiči nejezdí jen k požárům nebo dopravním nehodám. Některé jejich zásahy jsou více než kuriózní. Například v srpnu vytáhli hasiči ze Šluknova a Rumburka ze studny beránka. Z pádu do několikametrové hloubky vyvázl jen mokrý a vystrašený. V suchém roce se také hasiči, především na Šluknovsku, starali o dovoz vody do odlehlých částí měst, kde se lidé musí spoléhat jen na studny, které loni vyschly.

Rostoucí počet zásahů dobrovolných hasičů dopadá také na obce, které je platí. Při sestavování rozpočtu se totiž vychází z počtu výjezdů v předchozím roce. Ve chvíli, kdy strmě vzroste, mohou nastat problémy například s naftou. „Reagovali jsme na to rozpočtovou změnou. Z velké části jsme to ale pokryli přesuny v jednotlivých kapitolách rozpočtu hasičů. Nemůže se totiž stát, že by neměli naftu do aut,“ přiblížil starosta Krásné Lípy Jan Kolář, jak se mohou města a obce s nečekaně velkými výdaji vypořádat.

Podle Koláře jsou mnohem horší nepředvídatelné výdaje na opravy. Krásnolipským hasičům se například loni rozbil motor u jejich tatrovky. Jeho generální oprava pak vyšla nečekaně na 170 tisíc korun.