První historická zmínka o dobrovolných hasičích ve Hřensku je z roku 1882. V tomto roce založený sbor měl 33 členů a na tu dobu standardní výzbroj. V současné době má sbor téměř stejně početnou členskou základnu, avšak s nesrovnatelným zázemím. Vzhledem ke specifickým podmínkám, které jsou určeny prostorem, kde jednotka působí, je různorodost zásahů neobvykle široká.

Zasahují ve vzduchu, na vodě, na zemi i pod zemí

Ve Hřensku totiž, že místní hasiči zasahují ve vzduchu, na zemi, na vodě i pod zemí. Jsou to klasické požáry budov, ve Hřensku i vietnamských stánků, neskutečně náročné požáry v okolních skalách s výškovým převýšením až 200 m a hašením z lan, likvidace následků povodní, evakuace osob, likvidace následků vichřic (Kiril, Emma), výjezdy k padlým stromům a zříceným kamenům na vozovku. Likvidují ropné havárie, budují norné stěny. Výjimkou nejsou ani vytahování utonulých v Labi či vyproštění tělesných ostatků osob z jeskyní a pátrání, většinou noční, po ztracených osobách ve skalách.

V Labských pískovcích a nebo na území národního parku České Švýcarsko zásahy často komplikuje složitý terén, který ztěžuje i dopravu vody.

„Těch problémů, jak dostat na místo požáru dostatek vody, si naše jednotka společně s dalšími kolegy při hašení ohňů v nejbližším okolí Hřenska i v jiných místech užila a užívá dost a dost. Šlo třeba také o místa, kde přetažení dvoumetrákového čerpadla do vršku mezi skály nezvládl ani kůň vypůjčený od lesníků. Museli jsme potřebnou techniku tahat sami,“ rekapituloval starosta hřenského sdružení dobrovolných hasičů Stanislav Křížek.

Další informace a zajímavé příběhy hasičů z vašeho regionu i celé ČR naleznete ZDE >>>

Hřenská jednotka má část svých členů zařazených v tzv. lezecké skupině. Je to další specifikace, neboť řada zásahů probíhá tzv. ve výšce nebo volném prostoru, ať se jedná o transport těžce zraněných horolezců nebo vyproštění člověka z jeskyně.

Nahrazují horskou službu

Hřenští hasiči totiž nahrazují horskou službu ve skalnatém terénu, který je po Sněžce turisticky nejvíce zatížen.

Rovněž i přeshraniční spolupráce s německými kolegy při zásazích v českém i německém národním parku je výborná, bohužel rozdíl není v osobním nasazení, ale v bojové technice.

Stanislav Křížek
Alice Klaubenschalková