Vilémovští neměli v Lovosicích nárok

22. 9. 2015

Redakce

Lovosice - Zaslouženým vítězstvím domácích skončil divizní duel Lovosice vs. Vilémov, kdy si hosté odvezli porážku 0:3.

STAP VILÉMOV - ilustrační foto. | Foto: Tomáš Fúsek st.

Lovosice, které jsou farmou druholigového Ústí, byly vůči svému soupeři v koncovce ještě milosrdné. Mohly totiž po přesnějším zakončení vyhrát výraznějším rozdílem.

To po střetnutí přiznal ne právě dobře naladěný kouč hostí, někdejší prvoligista Slávie Michal Šimek: „Co říct k takovému výkonu, když jsme ve všech herních otázkách propadli!"

Nepřeháněl. Nicméně v první dvacetiminutovce nic nenasvědčovalo tomu, že by museli Vilémovští kleknout. S přibývajícím časem se však očividně přestěhoval míč na kopačky hostitele, který poprvé důrazně zahrozil po necelé půlhodince střetnutí. Po kombinaci z první mezi Veverkou a Holubem musel předloženou lahůdku zakončit Svátek gólovou trefou (1:0). Zanedlouho poté to mohlo být 2:0. Po hlavičce stopera Obrtlíka dorážel Šalda: „Vaňák včas vyběhl. Škoda. Ten střelecký úhel byl tak nulový," litoval ofenzivně laděný lovosický středopolař možnosti zapsat se do listiny střelců. Přesně po půlhodině utkání si vysloužila potlesk na otevřené scéně akce další kombinační lahůdka, která po akci Veverky skončila u Šaldy. Ten nezištně prvně jmenovanému vracel půjčku za oplátku, ale k zakončení mu chyběly ke škodě věci centimetry: „Lehce jsem míč stihl pouze tečovat," přiznal Veverka. Ten dokonce mohl zaznamenat hattrick: „Snad jsem ten výprodej alespoň napravil završením skóre," kál se autor třetí branky zápasu, když přečetl včas vyběhnutí gólmana a dokonale si vychutnal koncovku přesným lobem. Aby onoho výčtu na adresu Veverky nebylo málo, skórovat mohl v 37. minutě, aby ho do přestávky nenapodobil žádný z jeho spoluhráčů, i když i oni měli hned několik dobrých příležitostí pohnout ukazatelem skóre.

Po pauze se tleskalo znovu. Obrtlíkovi. Ten po Kratochvílově rohu se neprezentoval coby dlouhán hlavou, ale super volejem. „Asi jsem si postavil bránu přesně," vysloužil si stejně velké uznání i Vaňák, který Obrtlíkovu bombu směřující pod břevno stihl vyboxovat na roh. Abychom však zůstali nad věcí. Hosté se poprvé dostali ke střele až v 53. minutě, ale efekt po trma vrmě před Vaňákovým protějškem Markem v černém neskončil právě brankářovým přičiněním. Vaňák čaroval i po hodině hry. Byl sice krátký na Leiblovu ránu napříč vápnem, která se odrazila od tyče, aby parádní nůžky Kratochvíla skončily v jeho pozorné náruči. Za sedm minut byl ovšem bez šance úspěšně zakročit. Šaldův centr zprava našel adresáta Kočího. Ten se položil do výšky dobrého půldruhého metru a prezentoval se ranou z první do levého kouta Vaňákovy svatyně (2:0). Další možnosti zůstaly nevyužity zejména Fausta, který Veverku nenapodobil. Pálil sice tvrdě, ale Vaňák se znovu pochlapil. Završit skóre na 4:0 odmítl i další střídající borec Baftijar, který netrefil zprava odkrytý levý kout vilémovské brány. „Mám radost především z toho, že zápas od zápasu se náš herní projev zlepšuje. Pakliže něčeho lituji, tak jen toho, že jsme mohli zvítězit při zužitkování řady příležitostí ještě výraznějších brankovým rozdílem," trefil fotbalový hřebíček na hlavičku kouč vítězů Karel Zuna. „Mohu jen potvrdit slova Míši (Šimek, pozn. red.). Dneska jsme nezahráli fotbal, který by kohokoliv z nás mohl zahřát u srdíčka," uzavřel ohlédnutí za střetnutím šéf vilémovských fotbalistů Libor Sklenář.