Pracovitý středopolař pochvaloval podzimní výkony týmu z Kotliny a 7. ledna nastoupí do jeho zimní přípravy. „Hlavně doma hráli kluci parádní fotbal. Například proti Třinci. To byla pastva pro oči," nadšeně říkal Kotiš.

Matěji, co vás vedlo k tomu, abyste ukončil vaše působení
 v Hradci Králové a vrátil se zpátky do Varnsdorfu?
Tu hlavní roli hrála moje rodina a přítelkyně. Čekáme miminko a ona má rizikové těhotenství. Pak je tu také pomoc rodině, máme další dvě děti, které chodí do školy. A také stavíme barák.

A co na to vedení Hradce? Stálo dále o vaše služby?
To ano. Sportovní ředitel Richard Jukl mi říkal, že za stejných podmínek by mě tu rád měl i v jarní části sezóny. Takže rozhodnutí o tom, že končím, bylo čistě mojí osobní záležitostí.

Co vám ten půlrok v první lize přinesl?
Je to zkušenost. Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. Jsem zocelený, otevřelo mi to oči. Co se týče trénování, ale i celkově pohledu na fotbal. První liga není tak obrovitánský skok, ale rozdíly tam určitě jsou. Je to silovější, rychlejší a více bojovnější, to mě překvapilo. Na druhou stranu krom Plzně, Sparty a Jablonce nejsou ostatní týmy o tolik lepší, jako celky ve Fotbalové národní lize. Každopádně děkuju panu Gabrielovi (sportovní ředitel FK Varnsdorf – pozn.autora), že mi dovolil odejít a já si mohl  první ligu očuchat. Byl to zajímavý půlrok. Lepší by bylo, kdyby se Hradec nacházel ve středu tabulky, pak by to bylo super. Mrzelo mě, že jsem na dva měsíce, pro mě z důvodů nepochopitelných, vypadl ze sestavy. Byl jsem hodně naštvaný. Ale tak to prostě někdy chodí, jednou hraješ, pak zase sedíš na lavičce.

Jak jste zvládal fakt, že jste 
s Hradcem hráli o záchranu a jen párkrát vyhráli? Přeci jen ve Varnsdorfu to bylo úplně jiné.
Tohle pro mě byla velká novinka. I před tím, než jsem začal hrát ve Varnsdorfu, jsem hrál vždy o špičku tabulky. Na psychiku je to opravdu těžké, bylo to hrozně demotivující. Když hraješ fotbal a dva měsíce nevyhraješ, tak je to na pytel. Někdo je na to zvyklý, někdo zase ne. Přitom jsme začali ligu dobře, herně to bylo
v pořádku. Bohužel po domácí prohře 0:3 s Jihlavou to bylo špatné. Od Příbrami se navíc změnila sestava, na hřišti byli spíše siloví fotbalisté. Po zápase se Slávií se sestava zase měnila. Když jsem byl v základní sestavě, tak Hradec udělal deset bodů.  To je hezká produktivita, ne? Ale bylo to hodně ubíjející, i dobří hráči byli herně dole, někdy se na to nedalo dívat. Ani se nedivím divákům, že na některé zápasy vůbec nechodí.

Vracíte se na sever Čech do týmu, který zažil ve druhé lize parádní podzim a okupuje postupovou pozici. Sledoval jste zápasy Varnsdorfu v první polovině soutěže?
Pokaždé, když to šlo, jsem zavítal na domácí zápasy Varnsdorfu. Také jsem pak šel do kabiny a klukům blahopřál. S polovinou z nich jsem byl v kontaktu, jsou to mí dobří kamarádi. Řeknu to s nadsázkou. Kdyby do Varnsdorfu přišel slepý s hluchým, tak Zdenko Frťala je tak výborný trenér a vynikající psycholog, že z hráčů dokáže vyždímat maximum. Má prostě výborné trenérské vlohy. I kdyby teď odešel třeba Breite nebo Porcal, tak se pod Frťalou prostě střed tabulky hrát nebude. Některé domácí zápasy Varnsdorfu byly pastvou pro oči. Třeba utkání proti Třinci, z toho jsem byl úplně nadšený.

A jak to s vámi nyní bude vypadat?
Normálně bych měl 7. ledna nastoupit do zimní přípravy. Uvidíme. Chtěl bych ve Varnsdorfu hrát. Trochu jsme se 
s panem Gabrielem nepohodli. Chci se poprat o základní sestavu. Doufám, že neskončíme někde v polovině tabulky 
a každý bude říkat, že za to může Kotiš.

Odcházel jste jako kapitán, stabilní člen základní sestavy a jeden z nejdůležitějších hráčů. Teď může být ale vše jinak, tým fungoval i po vašem odchodu. Jste na to připravený?
Možné je úplně všechno. Rozhodně se nevracím s tím, že si vezmu pásku, každý by mě měl poslouchat a sednout si přede mnou na zadek. To rozhodně ne. Naopak budu opět tvrdě makat. To, že jsem dělal dva roky kapitána, je minulost. Nyní musím koukat dopředu. Vracím se s pokorou 
a doufám, že má kariéra bude ve Varnsdorfu směle pokračovat. Snad pro mě trenér Frťala najde na hřišti nějaký post, kam by mě upíchnul.