Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak jste se dostal k fotbalu?
Začall jsem ho hrát v Bílině v pěti letech.

A pamatujete si na svůj první gól?
Dal jsem ho na satelitním turnaji přípravek, ale už netuším, kde to bylo a jak proběhl. Ale pamatuji si, že jsem dal v jednom zápase šest branek.

Snil jste, že budete fotbalista?
Určitě. Byl to můj koníček, můj život. Všechno v dětství jsem směřoval k tomu, abych se fotbalem živil.

Jak se vyvíjela vaše kariéra?
Z Bíliny jsem šel do žáků FK Teplice, pak dorost SIAD Most, poté dorost Bílina, byl jsem i v dorostu Sparty, Teplic a pak už jsem hrál mezi dospělými - za Bílinu, Oldřichov, Srbice a nyní jsme v Sobědruhách.

Kde vám bylo nejlépe?
Teď ve Slovanu je mi nejlépe. Fotbal je radost i koníček, navíc se skvělou partou kamarádů.

Máte i nějakou špatnou zkušenosti?
Vyloženě špatnou ne. Možná bych zmínil dorost FK Teplice za pana Cermana. Do týmu si natahal spoustu svých oblíbenců, čímž ho totálně rozbil, přitom byl úspěšný. Procházeli jsme spolu od žáků do dorostu.

Na co z fotbalu jste hrdý?
Hrdý jsem na zkušenost ve Spartě. Ukázala mi, že jsou Teplice oproti Praze takovou „vesnicí". Mrzí mě, že jsem to tam ukončil dřív, než jsem něčeho dosáhl.

Máte nějaký týmový úspěch?
Jen s žákovským týmem FK Teplice. To bylo pod vedením pana Buchteleho. Pod ním jsme vyhrávali, co se jen vyhrát dalo.

Zahrál jste si s někým známým? Nebo proti někomu slavnému?
Když jsem hrál krajský přebor za Bílinu, tak za Blšany hrálo pár exligových hráčů včetně Horsta Siegla. Za svou kariéru jsem měl možnost potkat se na hřišti s Rezkem, Rilkem, Vondráškem a možná i s dalšími.

Máte v hlavě něco, co vás vyloženě pobavilo?
Když jsme byli na turnaji v Dánsku, tak po vyhraném zápase nad Dynamem Kyjev nás trenér Buchtele poslal běhat sprintem kopce za hřištěm. Asi za odměnu. (smích)

Zažil jste někdy, že někdo porušil životosprávu a fotbal hrál opilý?
Viděl jsem hrát spoluhráče pod vlivem alkoholu. Bylo to ještě v žákovských letech. Měli z toho velký problém.

Musel jste si projít nějakým zraněním během své kariéry?
Ano, prošel jsem si zraněním kolene, dokonce obou. Je to velmi nepříjemné. Měl jsem pocity na omdlení, velké bolesti.

A co třeba nějaké ovlivněné utkání?
V Chomutově, tehdy Loko, jsme hráli s Oldřichovem. Rozhodčí nás tam pěkně zařízl, až z toho byla pozápasová roztržka. Nikdy na to nezapomenu. Prohráli jsme 3:4, vyloženě se čekalo, až dostaneme čtvrtý gól. Trenér Bora Matouš tehdy řádil.

Máte nějakého oblíbeného spoluhráče? A neoblíbeného protihráče?
Mým oblíbeným spoluhráčem je celý tým Sobědruh. Nechci nikoho zvýhodňovat ani upozaďovat. Nejméně oblíbeného jednotlivce nemám, ale protože jsem menšího vzrůstu, tak se mi hraje špatně na větší obránce typu Karlík z Novosedlic. Nicméně s tvrdou hrou nemám žádný problém.

Fandíte Spartě, nebo Slavii?
Nejsem vyloženě sparťan, ale mám Spartu radši. Jsem ale celoživotním fanouškem FK Teplice a teď už dlouholetým fanouškem Manchesteru City.

Co děláte, když se nehrají zápasy? Udržujete se?
Občas si chodím zaběhat, ale moc mě to nebaví. Občas cvičím doma domácí cvičení, ale fotbal tohle nevynahradí. Běhání a cvičení dělám nerad, není v tom chuť, prostě nic. Proto mě štvou kecy typu „Chceš sportovat? Tak si běž zaběhat!" Já ale nechci běhat, chci hrát fotbal jako dříve.

Zase se soutěž nedohraje, to musí být na hlavu pro vás.
Na hlavu to je. Chtělo by to udělat v tomhle směru revoluci. Zasadit se o to, aby děti i dospělí mohli sportovat a vytvářet si tak imunitu pohybem.

A přibral jste během pandemie nějaké to kilčo?
Ano přibral, asi jako většina amatérů na této úrovni. Myslím, že to je tak pět kilo.

Jaké ještě máte ve fotbalu ambice?
Mám jednu jedinou - chtěl bych se Sobědruhy vyhrát soutěž. Kvůli věku už se nijak posunout nemůžu, tak aspoň tohle.

A co po kariéře?
Klidně bych se věnoval fotbalu v Sobědruhách tak, jak bude potřeba.

Jak se vám daří kloubit práci, fotbal, rodinu? Určitě musí mít fotbalista dobré zázemí, aby to šlo, že?
Pokud je rodina, tak bez kvalitního zázemí není klid pro ten koníček. Tudíž ano, musí být zázemí, musí být tolerantní manželka. Práci se mi kloubit se vším daří, mám dobré šichty v práci. A na okresní úrovni to není tak časově náročné. Takže parádně to šlape a dokud budu zdravý, tak se fotbalu budu dál věnovat.