Samotní hráči, kteří teď musejí čekat na to, jak dopadne situace okolo stadionu, si svůj nejlepší zážitek v kariéře dostatečně užívali.

Extrémní Kotiš

Na podzim zkusil štěstí v prvoligovém Hradci Králové, který nakonec sestoupil. Na jaře už byl Matěj Kotiš zpátky ve Varnsdorfu. A na konci sezóny oslavil postup do Synot ligy. „Co vám na to mám říct? Alespoň ten život nemám nudný. Jsem rád za extrémy, sám jsem hodně extrémní. Alespoň nezakrním. Jsem šťastný jako blecha. Slavit budeme klidně celý týden, pár z nás to dokáže," smál se varnsdorfský záložník.

Místní odchovanec začal zápas s Olomoucí na lavičce. „Vnitřně jsem to kousal, to je jasné. Ale je tady výborná parta, jsme opravdoví kamarádi. Provázela mě zranění, hrálo se mi tak napůl. Jsem místní a hodně to pro mě znamená. Je to nejlepší zážitek v kariéře," přiznal Kotiš.

V případném jabloneckém azylu to bude přeci jen jiné než v domovské Kotlině. „Samozřejmě to vše směřuje k tomu, že na nás nebude chodit víc lidí než na Jablonec. Jenže kromě Plzně je v lize atmosféra bídná prakticky všude. Fanoušci chtějí vidět fotbal a góly. Pokud prohrajeme 3:4, nebo remizujeme 3:3, tak lidi určitě nalákáme," věří Kotiš.

Tomu, jako řadě jeho spoluhráčů, vyrašil na tváři bujný plnovous. „Zhlédl jsem se v olomouckém Vašíčkovi, ten to má od ledna. Ale dcerce jsem slíbil, že to shodím," zdůraznil Kotiš, který si na hruď vyholil symbolickou číslici dvě. „Byl to můj nápad, který jsem dostal před zrcadlem. A málem si uřízl bradavku," dodal.

Porcal podruhé

Podruhé v kariéře si vychutnával postup do nejvyšší fotbalové soutěže. Brankář, kapitán a opora Varnsdorfu Radek Porcal slavil před několika lety s ústeckou Armou. „Bylo to podobné, ale pro mě jiné. Tehdy jsem byl dvojkou. Když to prožíváte na hřišti, je to o to sladší. Pocity? Super, je to prostě neuvěřitelné," líčil Porcal s vítězným doutníkem v ruce.

Varnsdorfská jednička po zápase s Olomoucí spadla na kolena a oči raději schovala do rukavic. „Pro mě to bylo hodně emotivní. Když jsem před pěti lety přišel, tak by mě vůbec nenapadlo, že tady takhle budeme slavit," přiznal Porcal.

Někteří fanoušci si v lize více přáli Zlín, Severočeši ale všem vytřeli zrak. „Zlín vyhrál šest zápasů v řadě a každý ho už viděl v lize. My jsme měli konstantní výkonnost po celý rok. Těm, kteří nám nevěřili, se můžu jen smát. Nemáme stadion, no bože. Za to my přece nemůžeme," rozhazoval Porcal rukama.

Sedmadvacetiletý gólman by si přál, aby trenér Frťala s týmem zůstal. „Určitě bych ho přemlouval," dodal.

Tým „odpadlíků"

I když se této role zdráhá, patřil Radim Breite k nejlepším hráčům Varnsdorfu. Táhl ho i střelecky. „Nemyslím si, že bych byl klíčový hráč. Jeden hráč vám neudělá zápas a celou sezónu. Od prvního do posledního kola jsme prostě mančaft. Kdokoliv naskočil, odvedl svou práci dobře," pravil Breite.

„Já jsem tohle zažil poprvé, je to nádhera. Oslavy budou velké. Musím poděkovat všem klukům, byla to perfektní sezóna," rozplýval se varnsdorfský záložník.

Severočeský tým je tvořen z odložených hráčů většinou prvoligových celků. „Od té doby, co přišel trenér Frťala, se nám otevřely oči. Zjistili jsme, že toho moc neumíme a on nás hodně naučil. Skoro všichni jsou tady odpadlíci. Dokázali jsme sami sobě, že hrát umíme," měl jasno Breite.

Hráči v šatně dostali odměnu 100 tisíc korun od zástupce sponzorů Roberta Šatníka. „Na oslavy ale máme jiné peníze. Tohle bude rozdělovat asi někdo jiný," uzavřel vše šťastný Breite.