Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Před nečekaně velkou návštěvou 120 diváků se utkali proti sobě vilémovská mužstva a sice to, které vybojovalo před pěti lety postup do krajského přeboru, vedené tehdejšími trenéry - Z. Maierem a M.Vichtereyem a proti nim se postavilo mužstvo současné, vedené M.S uchomelem a J. Zbončákem.
„I když jsem již tři roky nehrál fotbal, rád jsem přijal pozvání Zdenka Maiera a zúčastnil se této akce. Na Vilémov budu vždy vzpomínat v dobrém, dělají to tu ti lidé skutečně skvěle!“ podělil se o své dojmy po utkání P. Lhoták.
Své nadšení ze zápasu neskrýval ani J.Roubíček: „Já jsem prožil ve Vilémově nejkrásnější fotbalová léta a vždy se sem budu na podobné akce velice rád vracet. I když jsem nyní v Krásné Lípě, stále se cítím být vilémovákem, protože tady je to fotbalová bašta, kde se stále něco děje a neustále vylepšovaný areál jim mohou závidět po celém kraji,“ řekl.
Divácky atraktivní utkání skončilo nakonec divokým výsledkem.

Vilémov 2007 – Vilémov 2002 6:6 (3:1)

Za mužstvo Vilémov 2002 nastoupili i současní pamětníci – Hejl, Svoboda a Lehrl a za mužstvo Vilémov 2007 pak již i čtyři nové akvizice, které se zapojí do letní přípravy – Kirchberger, Gabriel a bratři Vichtereyové. U mužstva Vilémova 2002 se střelecky nejvíce prosadil J. Lehrl, autor čtyř branek, další přidal Roubíček z penalty a Lhoták. Za Vilémov 2007 stříleli góly - M. Vichterey, Hyka, Kessler, Kotiš, R. Vichterey a Čuda. Za mužstvo Vilémov 2002 nastoupili mimo jiné i tehdejší největší hvězdy jako například J. Roubíček, P. Lhoták, J. Kulhavý, či F. Louda, který se do Vilémova také rád vracel: „Ani já jsem již dlouho do balónu nekopal, ale pozvání jsem samozřejmě nemohl odmítnout. Byl jsem ve Vilémově sice jen krátkou dobu, jeden a půl roku, ale poznal jsem tam spousty skvělých fotbalistů a přátel. To, co zde dokáží lidé okolo fotbalu, jsem nikde neviděl a klukům přeji i nadále jen samé dobré výsledky !“
Toto mužstvo po celé utkání prohrávalo vždy o dvě branky, ale mohutným finišem dokázalo v poslední minutě stáhnout rozdíl na jedinou branku a v nastavení pak dokonce vyrovnat. Každopádně to byl fotbal ladící oku diváka a všech dvanáct krásných branek stálo za to.
Po utkání se odebrali všichni z fotbalového kumštu do restaurace Lodovna, kde proběhlo závěrečné vyhodnocení a všichni si pak dlouho do noci ještě povídal o dřívějších i dnešních věcech okolo fotbalu.