Kliknutím zvětšíte
Představme si modelovou situaci v modelové české hospodě. Je večer, právě skončil poslední ligový víkend sezony. Nad stoly se vznáší odér přepáleného oleje z friťáků, hospodský na tabuli nervózně přepisuje ceny piva (rostou, stále rostou) a místní štamgasti se hádají o fotbale.
Od přítomných slávistů zaručeně uslyšíte něco v tomto smyslu: máme stejně bodů jako vy, dali jsme víc gólů, míň jsme jich dostali, hráli jsme hezčí fotbal. Tak co jste to za mistry, ubozí sparťani? Bez penalt v posledních minutách byste byli nahraní, to se ostatně ukáže v evropských pohárech. A Kuchta je (nepublikovatelný výraz).
Nevyhráli, ale jsou lepší?
Příznivci Letenských, na jejichž zjevu jsou lehce znát náročné oslavy posledních dnů, kontrují: fotbal není krasobruslení, pánové, za umělecký dojem se body neudělují. Podívejte se na tabulku, závistivé sešívky. Kdo je první a kdo druhý? K těm penaltám – když někdo útočí až do konce, pravděpodobnost penalty se zvyšuje, to je přece jasné. Hledat za tím spiknutí je jen zástěrka vlastní neschopnosti. A Kuchta je možná (nepublikovatelný výraz), ale když hrál v Edenu, tak vám to nevadilo.
Zní to celé směšně? Zní. Ale buďme upřímní, i drtivá většina aktuálních debat expertů o (ne)oprávněnosti sparťanského titulu se nese v tomto štamgastském duchu, byť méně expresivním výrazivem. Zatímco do hospody podobné řeči patří, od hráčů či trenérů zní argumentace typu „titul sice nemáme, ale byli jsme lepší“ poněkud pochybně. Nemužně, chcete-li.
Lepší je ten, kdo v tabulce skončí výš, tečka. Všechno ostatní je řídká omáčka slov a dojmů, násilně se nutící na talíř s hlavním chodem. Jisté jsou v tuhle chvíli dvě věci. Sparta zaslouženě vyhrála ligu, a za rok při korunovaci nového mistra bude pivo zase dražší.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
