„Potěšilo mě, že mě chce Jiří Jarošík, který mě zná z Ústí. Vůbec jsem neváhal, i když jsem věděl, že nebudu mít nic jisté, že budu muset o šanci bojovat,” říká 28letý záložník. Za „skláře” během dvou jarních utkání nasbíral slušných 41 minut.

Bývalý ústecký kouč si na Proška vzpomněl na konci podzimu. O Vánocích pak nažhavil telefon svého někdejšího svěřence a nabídl mu, že si pod stromečkem může rozbalit zajímavý dárek. „Řekl mi, že se bude jednat o zkoušku. Že můžu všechny v klubu přesvědčit, jestli na to mám. A že bude rád, když pod ním budu působit. Bral jsem to jako výzvu a asi i jako poslední šanci se do ligy vrátit.”

Proškovi to, že má potenciál hrát FORTUNA:LIGU, říkali i trenéři, sám to cítil při přípravných duelech Army s prvoligovými celky. „Bylo to o tom štěstí, šanci. Vím, že konkurence je v Teplicích mnohem vyšší, než je v Ústí. Je tu přes dvacet hráčů, kteří můžou ligu hrát. Já musím svou šanci využít. Zatím dostřídávám, ale mám slušnou porci minut. Musím pořád hrát na maximum a dokazovat, že jsem platným hráčem,” uvědomuje si Prošek.

Jiří Jarošík, trenér FK Teplice
Jarošík: Karviná to může zabalit, když u nás prohraje. Jde jí o vše

Přiznává, že v Ústí nad Labem, kde byl jedním z klíčových mužů základní sestavy, měl své jisté. „I trenér Jarošík mi naznačoval, že jsem tam zpohodlněl, že tady musím makat. Měl jsem s tím trošku problém na začátku, ale pak jsem si zvykl.”

Na hřišti může Václav Prošek hrát v útoku, jeho místo je ale především v záloze. „Já hrál útok z nouze. Na začátku sezony jsme v Ústí neměli útočníka. Pak se uzdravil Láďa Krobot, šel jsem zase zpátky na svou pozici do zálohy, pak i na beka, kde se zase zranil Mára Strada. Tady je to tak napůl, hraju halfbeka.”

Úvod jara „sklářům” vyšel na jedničku, vyhráli oba dva zápasy. „Báječný! Lepší start jsme si ani nemohli přát. Svalili jsme Bohemku, pak přišlo od všech hráčů parádní utkání v Ostravě. Už v přípravě byla dobrá atmosféra, dokázali jsme si to přenést i do mistráků. Teď nás čeká Karviná, to bude jedno z nejdůležitějších střetnutí. Když ji porazíme, tak se nám bude dýchat zase o něco lépe.”

Prošek na dálku sleduje i starou ústeckou partu, která ale jeho odchodem i odchodem Michala Bílka oslabila. „Ono se na papíře může dát, že Ústí bude slabší, ale já věřím, že to kluci zvládnout. Tým je tam i tak kvalitní, přišli kluci z Teplic. Přípravné zápasy jsou jedna věc, mistráky druhá. Opravdu věřím, že to bude dobrý.”

Při operaci jsem se bál. Měl jsem nervy
Problémy se srdcem? Proška stíhaly od 15 let, kdy se u něho začala projevovat vrozená vada. "První problémy jsem pocítil, když mi bylo patnáct. Při finálovém zápase mistrovství republiky žáků se mi udělalo špatně a musel jsem střídat. Nepravidelně se pak vracely. Měl jsem třeba období, kdy mi bylo špatně každých čtrnáct dní, pak byl zase půl roku klid,” svěřil se před časem. V devatenácti si na půl roku musel dát oraz od fotbalu, podrobil se tříhodinovému zákroku, kterému se říká ablace. Přes třísla se elektrikou vypálí v srdci zdroje problémů, které způsobují arytmii. „Konkrétně šlo o špatnou průchodnost tepen. Srdce se málo okysličovalo a prokrvovalo, což vyvolávalo ty potíže. Při operaci jsem se bál, měl jsem nervy. Byl jsem navíc přitom při vědomí. Doktor mi pak hned říkal, že si je jistý, že všechno našli a že srdce už teď bude fungovat normálně. A měl pravdu, vše je v pořádku, nemám žádné problémy. Možná jsem měl tenkrát štěstí v neštěstí, že se to včas odoperovalo.”