Devatenáctiletý forvard si parádní debut užil, telefon mu vybíjely zprávy od gratulantů. Teď už má v hlavě jen Karvinou, kterou chce svalit do pangejtu dalšími brankami. „Věřím, že zase nějaký dám. I když jsme dva jarní zápasy vyhráli, tak pořád to pořadí v tabulce pro nás není optimální. Chceme jich mít devět ze tří zápasů.”

Sejk nečeká rozhodně lehký duel. Sám si uvědomuje, že nedělní soupeř jeho Teplic patrně na rozdíl od Baníku nebude hrát otevřený fotbal. „Bude to jiné než v Ostravě. Budeme dobývat. Musíme ale vyhrávat i souboje, hrát týmově. Bude důležité udržet míče nahoře. První gól bude hodně důležitý, od něj se můžeme odrazit. A pak jim jich nasypat co nejvíc,” usmívá se energický klučina, který už má fyzické parametry na dospělý fotbal.

Na Stínadla ze Sparty chtěl, hrát druhou ligu ho nelákalo. „Měl jsem tyhle dvě možnosti. Řekl jsem si, že hrát o záchranu bude dobrá zkušenost, bude tlak, to mám rád. Ve Spartě pak při případném návratu bude tlak daleko větší. Navíc jsem tu už hrál. Takže Teplice byly jasnou volbou. Chci jim pomoct k záchraně.”

Václav Prošek, fotbalista FK Teplice
Vím, že na to mám. Prošek se deset let po operaci srdce znovu rve o ligu

Naději českého fotbalu vyhovuje i to, že se od ní očekávají góly. „Prostě mám rád ten tlak. Díky němu se nemůžu nikdy uspokojit. Proto jsem rád, že jsem si v Ostravě na sebe upletl bič dvěma góly. Budou se ode mě čekat další.”

Václav Sejk je rychlostním typem útočníka, zároveň je ale dostatečně důrazný. Osobní souboje? Miluje je! „Já se na hřišti nechci jen toulat. Zakládám si na důrazu v soubojích. Umím přijmout i dávat. Chci, aby to soupeře bolelo, být nechutný. Ale nebrečím, když mi někdo nandá.”

Na ježka ostříhaný sympaťák nemá problém být upřímný i v líčení taktických variant, které se obyčejně mezi novináři neříkají. Třeba když se rozmluví o filmování penalt. „V sparťanském béčku mi říkal pan Horňák, ať se snažím spadnout ve vápně. Já se to ale snažím ustát, pak jsem v horším postavení a nedám to.”

Co mladý rváček bytostně nesnáší? Porážky. Je vítězným typem, který chce mít v kabině každý trenér. Proto při svém příchodu ani nemyslel na to, že by s Teplicemi musel bojovat o záchranu v baráži. „Přicházel jsem na sever s tím, abychom se vyhnuli baráži. Vůbec jsem nepřemýšlel, že budeme o záchranu bojovat do posledního kola. Jsem od mládeže naučený vyhrávat. Ve Spartě dorostenecké tituly, v Teplicích jsme taky vyhrávali. Nesnáším porážky, nejsem pak v pohodě. Ale klukům v kabině jsem zatím neříkal, že to se mnou budou mít těžké, pokud se nebude vyhrávat. Ještě nemám takové postavení, třeba až dám Karviné nějaký gól.”

Tijani? Všichni víme, že chtěl jít původně do toho lepšího klubu
Václava Sejka na Stínadlech fascinuje postava a důraz obránce Mohameda Tijaniho. Urostlého stopera bere jako výzvu, přestože přiznává, že hrát proti němu v lize by bylo něco jiného, než se s ním potkávat „jen” na tréninku. „On je profík, nejde pochopitelně na tréninku do souboje s tím, že by někoho zranil. Já jsem také takový. Dupeme do toho, to jo, ale abych někomu šel na dlouhou nohu? To ne, takový já nejsem.” Pokud by ale na souboj s osvaleným obráncem z Pobřeží slonoviny mělo dojít v lize, tak… „Nechci říct, že bych z něj byl podělaný, to určitě ne, ale měl bych respekt.” Sejk také na svém spoluhráči oceňuje, že se snaží mluvit česky. „Je pravda, že už je v České republice delší dobu, ale je fakt super, že chce mluvit nejen o fotbale. Poznal jsem, že má charakter, že je vtipný. Do kabiny zapadl dobře.” A jaký typ humoru Tjaini má? „Nechci být úplně konkrétní. Ale hodně jsme se smáli tomu, že já jsem ze Sparty a on hrál za Slavii. Říkal, že by mě měl jako slávista zabít, ale já mu odpověděl, že stejně všichni víme, že původně chtěl jít do Sparty, zkrátka do toho lepšího klubu,” uzavírá s úsměvem nové jméno v teplické sestavě.