„Po tak dlouhé době jsem si to užil. Navíc jsem nastoupil proti klukům, které jsem dříve trénoval v přípravce Zlína, takže to byla sranda. I když jsem přijel deset minut před utkáním, trenér mě v první půli nechal vydechnout a nastoupil jsem až po přestávce, přesto se mi podařilo vstřelil i branku,“ usmívá se bývalý hráč Slavie nebo Mladé Boleslavi.

Železník v nejvyšší soutěži odehrál 105 zápasů, ve kterých zaznamenal 16 gólů a 11 asistencí. Po odchodu z profesionálního fotbalu si dal chvíli pauzu, nakonec si plácl se Slušovicemi.

Právě v týmu účastníka krajského přeboru v minulosti s míčem u nohy začínal, dělal první krůčky, radoval se z prvních gólů i výher, sdílel s kamarády úspěchy i zážitky. „Hlavně proto jsem se teď rozhodl jít tam,“ vysvětluje.

Třicetiletý forvard měl více nabídek. Lanařily jej kluby i z vyšších moravských soutěží. „Ale jak už jsem říkal dříve, na nějaké vyšší úrovni hrát nechci. Mám už jiné priority, fotbal beru jako odreagování,“ říká.

Že by ale s fotbalem sekl nadobro, si představit nedokáže. Pohyb i partu potřebuje, bez míče nemůže být.

V případě mimořádně lukrativní nabídky by ale zřejmě udělal výjimku. „Máme domluvu takovou , že když bych chtěl jít někam výš, tak mě pustí, ale zatím jsem spokojený,“ culí se.

Parta kouče Jana Večeři se po rozvolnění opatření na nový soutěžní ročník připravuje dvakrát týdně. Ex-ligová akvizice se snaží být na hřišti alespoň jednou, zatím tréninky celkem stíhá.

„Nedokážu si představit, že bych jezdil jen na zápasy. Nebylo by to fér vůči klukům a pohyb nějaký mít musím,“ uvědomuje si.

I když Slušovice v minulosti hrály i MSFL nebo druhou ligu, tradiční celek ze Zlínska nyní takové ambice nemá. I když přivedl Železníka, na postup do divize nemyslí. Ani zvučná posila si žádné velké cíle před sebe neklade. „Chci mít hlavně z fotbalu radost, užívat si ho, vypnout od denních starostí,“ říká.

„Samozřejmě že je lepší hrát nahoře a sbírat body, ale pro mě je důležité, abych se tím hlavně bavil,“ líčí.

Strach, že po něm někteří důraznější protihráči půjdou, nemá. I když dobře ví, že to na trávníku nebude mít v žádném případě jednoduché.

„Určitě se takoví nějací, kteří se budou chtít na mě vymlátit, najdou. Já jsem ale úplně normální kluk, jako každý jiný. Takže z mé strany nikdy nepůjde o nějakou nevraživost na hřišti,“ tvrdí.

I když trenér Večeřa počítá s někdejším kapitánem Fastavu na hrot útoku, autor šestnácti lidových branek si chce vyzkoušet i jiné pozice v sestavě.

„V nějakém zápase si chci stoupnout do brány a podívat se na zápas i z té druhé strany,“ přiznává s úsměvem. „Jinak se samozřejmě cítím nejlíp na hrotu, ale postavím se tam, kde mě trenér bude chtít,“ doplňuje s vážnou tváří.

Na novou pozici si Železník zvyká v osobním životě. Bývalý profesionální sportovec si po konci kariéry našel práci, ve Zlíně prodává luxusní auta. „Je to obrovská změna, které jsem se upřímně bál,“ přiznává.

Dobře ví, že ne každý ligový fotbalista přechod do normálního života zvládne. „Mně ale hodně pomohla rodina, která mě podpořila. Teď toho nelituji,“ tvrdí.

„Práce, kterou jsem si vybral, mě i díky skvělému kolektivu, který u Samohýl, Mercedes-Benz máme, naplňuje na 120 procent. Víkendy teď mohu trávit s rodinkou, malinká nám roste před očima,“ pochvaluje si šťastný otec.


Načítám výsledky …

Načítám tabulku …