Hlava rodiny, Miroslav Soukup (47 let), hraje v „Mikulkách“ od pěti let. Postupně se přidali jeho tři synové – nejstarší Miroslav (29), prostřední Tomáš (27) a nejmladší Jan (22). „V pěti letech jsme se do Mikulášovic přestěhovali ze Slovenska. Úplně první kontakt s míčem byl na škváře ve Velkém Šenově. Byl to takový sranda mač. S fotbalem jsem ale začínal v Mikulášovicích. Pět, nebo šest let jsem ještě kopal za Vilémov, jinak jsem věrný jedinému klubu,“ usmál se otec fotbalové rodiny.

Za tři roky mu sice bude padesát, přesto ho fotbal stále baví. „Já věčně končím. Ale ještě mi zavolají, abych přišel. Když totiž sedím jenom na tribuně, nohy mě stále svrbí,“ přiznal.

SPOLU UŽ SEDM LET

Všichni „Soukupovci“ už za Mikulášovice nastupují několik let. „Pohromadě jsme už tak sedm let, tehdy Honzovi, tomu nejmladšímu, bylo patnáct. Takže už mohl kopat za áčko. Prostřední syn Tomáš byl ale čtyři roky ve Francii, už je ale zase doma. Samozřejmě je to fajn pocit, hrát s vlastními syny. Pro mě osobně je to dobré zjištění, že těm mladším ještě stačím,“ pokýval hlavou.

Není tak těžké uhádnout, o čem se Soukupové při rodinné sešlosti baví. Fotbal je samozřejmě tématem číslo jedna. „Jasně, že se o fotbale bavíme, štengrujeme se. Hlavně to máte slyšet, když jeden z nich dá náhodou gól. Samozřejmě si pak dává největší zásluhy na vítězství. Je to ale takové zdravé hecování,“ zdůraznil Miroslav Soukup.

Ten vzápětí prozradil recept na fotbalovou dlouhověkost. „Pracuji v Německu, mám ranní směny, dělám u soustruhu. Čím jste starší, tím více se musíte o své tělo starat. Ale také se pořád hýbat. Ono se to nezdá, ale i na okresní přebor potřebujete být, krom zápasu, minimálně jednou na hřišti. Potkat se s míčem, trochu potrápit fyzičku. Já občas chodím za starou gardu, jednou týdně si chodím zaběhat, hraji kuželky. Na druhou stranu ten fotbal logicky více bolí,“ prozradil.

PŘENOS ZASE NEBYL

Derby proti Velkému Šenovu, které se hrálo v sobotu 3. října, měla v rámci projektu Můj fotbal, vysílat přímým přenosem Česká televize. Koronavir ale vše zhatil, natáčení se už podruhé odložilo. Nevyšlo to ani letos v květnu. Diváci tak zatím přišli třeba o příběh fotbalových Soukupů. „Samozřejmě nás to mrzí, hlavně mladí kluci by si to jistě užili. Na druhou stranu jsem se týden před Šenovem zranil, zraněný je i syn Mirek. Věříme, že třeba na jaře se to už vše konečně podaří,“ doufá Miroslav Soukup.

Mikulášovice hrají okresní přeboru, pár let zpátky hrály chvilku krajskou I.B třídu. „Myslím si, že aktuálně je ta situace horší. Sice tu máme opravdu velmi mladé hráče, kteří přišli ze žáků. Chybí nám ale generace 20 až 25 let. Ovšem podobné problémy má řada dalších týmů. Až nám ti mladí dorostou, bude to zase lepší,“ konstatoval.

Jednou ale přijde čas, kdy bude muset právě Miroslav Soukup pověsit kopačky na hřebík. Co pak? Zkusit si třeba trenérskou roli? „Co se týče případného trénování, tak do toho mě tlačí moje paní. Mě to popravdě zase tak neláká. Jako trenér, musíte být přítomen na každém tréninku a zápase. Vše to také souvisí se současným přístupem mladších hráčů. Asi by mě nebavilo, kdyby mi na trénink přišlo pět, nebo šest kluků,“ dodal na závěr.